Zpříjemněte si jarní chvíle s novými tituly z Hudebního oddělení Ústřední knihovny. Dubnové novinky se zaměřují na tři domácí publikace, jež se obracejí do hudební a taneční historie, každá odlišným způsobem.
Šárka a Jakub Janebovi: Dějiny hudby
Tvůrčí i manželský pár vydal knihu plnou původních ilustrací vlastním nákladem. Prostředky posbírali díky úspěšné crowdfundingové kampani na portálu Donio. Při tvorbě mysleli především na dětské čtenáře, ale nabídnout mají co i těm dospělým, pro které jsou odbornější knihy příliš nesrozumitelné či vizuálně nezajímavé. Kniha je vhodná i jako doplněk pro učitele hudebních škol. Na ploše 200 stran, z nichž 33 patří portrétům nejrůznějších skladatelů, se čtenáři v jasně strukturovaných kapitolách seznámí s hudbou od pravěku až po minimalismus. Ty nejmenší zájemce by mohly kromě ilustrací zaujmout básničky, větší děti dvojstrany zaměřené na informace a různorodé zajímavosti.
Gremlicová, Dorota: Tanec jako záliba
Kniha s podtitulem „Amatérské soubory scénického tance v českých zemích druhé poloviny 20. století“ nabízí komplexní pohled na zvolenou tématiku a zaplňuje tak bílé místo v taneční historiografii. Hovoří se zde o významu folklóru, o vztahu se státní mocí i o jednotlivých tanečních osobnostech, to vše je doplněno názornou fotografickou přílohou. Autoři kladou důraz na taneční skupiny a vnitřní dynamiku jejich fungování a také na jednotlivé přehlídky a soutěže, které hrály důležitou roli pro formování dané komunity. Stejný kolektiv autorů je také podepsán pod knihou Tanec jako záliba v regionech, který na problematiku nahlíží z jiného, geograficky podmíněného úhlu: Co kraj, to kapitola. Druhá jmenovaná publikace vznikla jako katalog k výstavě stejného názvu.
Barančicová, Svatava: 75 let Pražského jara
Zatímco Dějiny hudby se zaměřovaly na hudbu už od pravěku a Tanec jako záliba na půlstoletý vývoj, kolektivní monografie ze stáje významného hudebního festivalu se ohlíží především na posledních 15 ročníků Pražského jara, které popisuje kronikářským stylem. Některé kapitoly, třeba ty z pera muzikoložky Vlasty Reittererové, se obracejí i do vzdálenější minulosti při mapování předchůdců dnešního festivalu, tzv. Májových slavností. Dalšími tématy jednotlivých autorů a autorek jsou například: Proměňující se význam uvádění Mé Vlasti, pozoruhodní hostující umělci, mezinárodní soutěž Pražské jaro, tradice uvádění soudobých a přímo pro festival napsaných kompozic a v neposlední řadě i grafická podoba plakátů a publikací v proměnách času.
Připravil Jiří Slabihoudek, Hudební oddělení Ústřední knihovny
Mohlo by vás zajímat
- Články Jiřího Slabihoudka o hudbě v časopise A2
- Profil Jiřího Slabihoudka v Českém rozhlasu
- Články Jiřího Slabihoudka v časopise hisVOICE
- Další novinky z Hudební oddělení Ústřední knihovny
Ilustrační obrázek Pixabay.com.