Bitva, která se odehrála na Bílé hoře 8. listopadu 1620, zásadním způsobem ovlivnila dějiny českého národa na několik stovek následujících let. Přinášíme text Tomáše Dušátka z Oddělení vzácných tisků a několik tipů na pozoruhodné knihy, které si můžete prohlédnout online.
Den, který změnil osud českého národa
Výsledek bitvy mezi stavovským vojskem a dvěma katolickými armádami (Ferdinanda II. a německé katolické ligy) předznamenal nástup habsburské dynastie na český královský trůn. Dodnes se zcela běžně – a nejen mezi odbornou veřejností – používá chronologické rozlišení událostí na dobu před- a pobělohorskou.
Tradiční výklad dějin
Podle tradičního výkladu národních obrozenců 19. století a dalších osobností, převážně historiků a literátů, mezi nimiž zaujímá čestné místo Alois Jirásek, začalo bitvou tři sta let trvající období „temna“. Takové vnímání pobělohorských událostí bylo zcela pochopitelné – nepochybně došlo k obrovským změnám ve společnosti. Proměnil se život prakticky všech společenských vrstev, změnil se politický a náboženský rámec událostí tehdejší doby.
Období 1. poloviny 17. století bylo v Evropě negativně ovlivněno tehdejší politicko-vojenskou situací, vedoucí k vypuknutí třicetileté války. Historikové 19. a počátku 20. století tradičně propojovali bitvu na Bílé hoře se samotným průběhem tohoto konfliktu, pravdou však je, že z dobového celoevropského hlediska byla Bílá hora jen naprosto marginálním vojenským střetnutím, jehož tragický výsledek pro stavovské vojsko byl výrazným způsobem dán předem. Na podzim roku 1620, kdy se k bitvě již schylovalo, bylo již stavovské povstání ideově i prakticky vyčerpáno, zatímco síly reprezentované spojenými katolickými armádami mohly těžit z podpory a zázemí finančně silné habsburské dynastie.
Doba temna?
Označení pobělohorské doby jako doby „temna“ je pochopitelně určováno tehdejší reálnou politicko-společenskou situací v českých zemích. Nepochybně docházelo k mnoha negativním jevům – kromě praktické likvidace dosavadní české státnosti šlo o problémy v oblasti náboženské (jediná možná povolená víra), jazykové (germanizace celé společnosti) a sociální (reálný útlak jednotlivých společenských vrstev). Moderní historikové na období po roce 1620 již pohlížejí jiným úhlem pohledu. Nijak nezpochybňují tragičnost tehdejší doby, avšak snaží se upozornit na negativní fakta, která jsou v průběhu následujících bezmála tří set let spojována s výsledky bělohorského konfliktu neprávem.
Bitva na Bílé hoře je nepochybně i po čtyř stech letech symbolem. Nelze ji ale vnímat jako národní tragedii a počátek poroby českého národa, ale spíše jako součást celoevropského politického dění tehdejší doby, jehož se stali tehdejší obyvatelé Čech, Moravy a Slezska součástí. Svět se po roce 1620 začíná měnit – dochází k nastolení absolutismu, růstu byrokratických postupů, centralizaci společnosti. V rovině kultury a umění nastupuje jako nový styl baroko, podporující sice svoji monumentalitou a zdobností výhradně katolickou víru, zároveň však přinášející časem prověřené mimořádné celoevropské hodnoty v architektuře, malířství, sochařství či hudbě.
Bílá hora a obora Hvězda
Někdejší bělohorské bojiště je po čtyř stech letech z velké části zastavěno, v sousedství na něj navazuje obora Hvězda se stejnojmenným renesančním letohrádkem, jež se stal němým svědkem bitvy (byl postaven již v letech 1555–1558 tehdejším českým králem Ferdinandem I.). Na samotném vrcholku Bílé hory je umístěn památník bitvy v podobě mohyly z roku 1920 s pamětní deskou, tehdy instalovanou zdejší sokolskou župou. Pod návrším Bílé hory byla v roce 1628 na popud císaře Ferdinanda II. zahájena stavba poutního areálu kláštera a kostela Panny Marie Vítězné. Areál vzniklý na paměť vítězství spojených katolických armád byl vyhlášen v roce 2018 národní kulturní památkou a je dnes obýván malou komunitou sester benediktinek.
Tomáš Dušátko, Oddělení vzácných tisků
Mohlo by vás zajímat
Na tyto knihy se můžete podívat v digitální knihovně Kramerius. Rozšiřujeme nyní přístup pro naše čtenáře do 31. 12. 2020. Čtěte více >>>
- Bitva na Bílé hoře a český zimní král
- Jan Diviš: Bílá hora a násilná protireformace katolická
- Josef Pekař: Bílá hora
Práce předního českého historika přelomu 19. a 20. století věnovaná příčinám a důsledkům bělohorského konfliktu je prvním pokusem o kriticko-vědecký rozbor české společnosti a politiky počátku 17. století. Tehdejší názory a spory uvádí autor do celoevropského kontextu tehdejší doby. V době svého vydání, v roce 1921, byl Pekařův neutrální náhled na Bílou horu vyjádřený v knize zcela výjimečný a ojedinělý.