Výjimečný literát, milovník knih a sběratel umění. Tomáš Dušátko z Oddělení vzácných tisků připravil poutavý text a výběr knih tohoto proslulého autora české dekadence.
Jiří Karásek ze Lvovic a jeho tajemství
Víme o něm mnohé, přesto ale leccos z jeho života zůstává dodnes neodhaleno. Nejvýznamnější český dekadentní spisovatel, avšak rovněž výrazná kulturní osobnost své doby, jeden z největších českých bibliofilů a sběratelů uměleckých děl. I samotné jeho jméno jako by patřilo někomu úplně jinému, nejspíše příslušníkovi nějakého starého šlechtického rodu – Jiří Karásek ze Lvovic se narodil 24. ledna 1871 na pražském Smíchově, tedy právě před sto padesáti lety.
Asi nejzřetelnější Karáskovo tajemství je spojeno již s jeho narozením a jménem. Jeho celé skutečné původní jméno dodnes není zcela odhaleno – literární historikové se přiklánějí k několika možným verzím – Jiří Karásek, Josef Jiří Karásek či Jiří Antonín Karásek. Šlechtický přídomek „ze Lvovic“ si ke jménu připojil sám v souvislosti se svými prvními literárními pokusy. Podle dostupných informací odvozoval svůj původ od hvězdáře a matematika působícího v Čechách v 16. století Cypriána Lvovického ze Lvovic. Jisté je, že se narodil do nepříliš bohaté pražské měšťanské rodiny, studoval na Malostranském gymnáziu, posléze krátce pokračoval ve studiích na bohoslovecké fakultě, která ale nedokončil. Svůj pozdější profesní život pak dlouhodobě spojil s poštou – působil jako poštovní úředník, později pak zastával funkci ředitele knihovny Ministerstva pošt a ředitele Poštovního muzea a archivu.
Jiří Karásek ze Lvovic – básník, prozaik, kritik
Jiří Karásek ze Lvovic je dnes odbornou veřejností vnímán zejména jako nejvýznamnější představitel českého dekadentního hnutí přelomu 19. a 20. století. Dekadence jako odnož literárního modernismu se v českých podmínkách počíná objevovat v 80. letech 19. století. Svými texty vyjadřuje pocity úpadku, zmaru a zoufalství. Výraznou roli hrají v dekadentních projevech a vyjádřeních nábožensko-mystické názory a do té doby neobvyklé až perverzní formy erotična a sexuality.
V roce 1894 zakládá Jiří Karásek ze Lvovic společně s literárním kritikem a překladatelem Arnoštem Procházkou (1869–1925) časopis Moderní revue, periodikum věnované literatuře, výtvarnému umění, umělecké kritice a teorii umění. Zde jsou publikovány texty dekadentního a symbolistního zaměření, čemuž odpovídá i výtvarný doprovod.
Karáskovou literární prvotinou se stal v roce 1893 román Bezcestí, považovaný dnes z hlediska jeho pozdější tvorby za nepříliš významný. V následných básnických sbírkách z 90. let 19. století Zazděná okna, Sodoma, Kniha aristokratická a Sexus necans jsou již autorovy pocity a postoje vyjádřeny mnohem výrazněji. Ve sbírkách k počátku 20. století (Endymion, Ostrov vyhnanců) klade Karásek větší důraz na meditativní složku svých veršů. Za nejvýznamnější prozaické Karáskovo dílo je považován román s částečně autobiografickými prvky Gotická duše (1900) nesoucí stejně jako jeho poezie dekadentní myšlenky. Mezi prózu novoromantického charakteru, často s dobrodružnými motivy, patří Román Manfreda Macmillena (1907). V roce 1938 pak vydal autobiografický román Ztracený ráj, v němž se vrací do doby svého dětství a mládí. Okrajově se Jiří Karásek věnoval i dramatické tvorbě – je autorem pěti divadelních her, tematicky odpovídajících jeho prózám, přičemž za nejvýznamnější z nich je považována Hořící duše (premiéra v roce 1899).
Významnou součástí Karáskovy tvorba je jeho činnost na poli teorie umění a umělecké kritiky. Je autorem celé řady kritických esejí, studií a úvah, například o Henriku Ibsenovi a Janu Nerudovi. Své texty shrnul do několika souborů, mezi něž patří například Renesanční touhy v umění (1902) či Umění jako kritika života (1906).
Jiří Karásek ze Lvovic – sběratel a bibliofil
Karáskovo jméno významným způsobem rezonuje v oblasti umění a knižní kultury. Od 90. let 19. století se zcela plánovitě věnoval sběratelství uměleckých artefaktů. V průběhu let nashromáždil unikátní sbírku obrazů, kreseb, grafik a sochařských děl, a to díky svým osobním kontaktům s mnoha evropskými výtvarnými umělci a osobnostmi působícími v oblasti obchodu s uměním, V meziválečné době byl tak po právu vnímán kulturní veřejností jako nejvýznamnější soukromý sběratel své doby. V roce 1924 uzavřel Karásek darovací smlouvu s Československou obcí sokolskou, díky níž si uchoval vliv na podobu a další rozvoj sbírky a zároveň umožnil v Tyršově domě na Malé Straně sbírku zpřístupnit veřejnosti. Zde byla Karáskova galerie (jak byla jeho sbírka oficiálně nazývána) slavnostně otevřena 17. května 1925. Karásek si dokázal udržet vliv na podobu sbírky až do své smrti, období protektorátu a okupace přežil celý soubor relativně bez úhony, byl totiž stále soukromým majetkem. Tím se podařilo zabránit konfiskaci. Po 2. světové válce měla být sbírka ve významně rozšířené podobě opět zpřístupněna, avšak k tomu již po únorovém převratu v roce 1948 nedošlo. Po Karáskově smrti se stal další osud celého souboru nejistým. V padesátých letech byla galerie zestátněna a následně převedena do správy Památníku národního písemnictví, kde je dodnes.
S existencí Karáskovy umělecké sbírky je úzce propojena i rozsáhlá knihovna, dnes nazývaná jako Knihovna Karáskovy galerie. I tu v současnosti spravuje Památník národního písemnictví. Karásek se již od počátku své literární dráhy zajímal o dějiny a vývoj knižní kultury. Stal se uznávaným bibliofilem a jeho zájmy se promítaly rovněž do podoby fondu jeho osobní knihovny. Historická (Karáskova) část knihovny byla uzavřena po smrti sběratele, její fondy byly ale v menší míře doplňovány až do 70. let, zejména prostřednictvím darů. Osobní knihovna Jiřího Karáska ze Lvovic byla původně oddělena od fondu galerijní knihovny, v průběhu času ale došlo k logickému splynutí obou původně samostatných celků. Knihovna obsahuje dnes přes 40 000 svazků, mnohdy pozoruhodných děl mapujících jednotlivé etapy dějin knižní kultury v Evropě.
Životní příběh Jiřího Karáska ze Lvovic se uzavřel před sedmdesáti lety, 5. března 1951, jeho hrob se nalézá na pražských Malvazinkách.
Text a výběr knih: Tomáš Dušátko, Oddělení vzácných tisků
Jiří Karásek ze Lvovic – výběr z knih
- Jiří Karásek ze Lvovic : Kniha aristokratická
- Jiří Karásek ze Lvovic : Barokové oltáře
- Jiří Karásek ze Lvovic : Nad obrazem Marie Magdaleny v hradčanské Loretě
- Jiří Karásek ze Lvovic : Poslední vinobraní
- Jiří Karásek ze Lvovic : Zazděná okna
Chcete-li se více dozvědět o Karáskově osobnosti, jeho sběratelství a soukromé knihovně, doporučujeme následující publikace:
- Jetřich Lipanský : Jiří Karásek ze Lvovic
- Alena Petruželková : Knihovna Karáskovy galerie a její světy
Jak si objednat knihy?
Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.
Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.