Vybíráme
28. 11. 2022, WEBREDAKTOR

Karel Svolinský – malíř, grafik, ilustrátor a scénograf byl jednou z vůdčích osobností české kultury 20. století.

Narodil se 14. ledna 1896 na Svatém Kopečku u Olomouce. Není pochyb o tom, že krajina jeho dětství – východní část Hané – se v pozdější době výrazně otiskla v jeho uměleckých dílech, zejména kresbách a ilustracích. Tip! Půjčte si knihy spojené s Karlem Svolinským v katalogu nebo si projděte výběr na konci článku.

Předurčen k umění


Ilustrace Karla Svolinského z Legendy o svaté Kateřině, vydané Spolkem čs. Bibliofilů v roce 1941

Uměleckořemeslné nadání se u Svolinského projevilo již v útlém věku. Není tedy divu, že se i jeho vzdělání orientovalo tímto směrem. Po dokončení měšťanky, v roce 1910, nastoupil do učení k řezbáři J. V. Zikovi na Královských Vinohradech a v následujících letech vystřídal i jiné řezbářské dílny. Další Svolinského osudy poznamenala 1. světová válka, v roce 1916 byl odveden na východní frontu, zde byl však v důsledku onemocnění zproštěn vojenské povinnosti.

Brzy po návratu do rodného kraje se rozhodl pokračovat v uměleckých studiích – v roce 1919 byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, studoval zde malbu a grafiku, později i sochařství ve třídě Bohumila Kafky. V roce 1922 přestoupil do ateliéru speciální grafiky, vedeného Františkem Kyselou. Již v této době se věnoval tvorbě ex libris, knižní grafice a typografii. V roce 1925 pak získal první ocenění své práce za autorský podíl na vydání Máchova Máje (návrh sazby písma a celostránkové dřevořezy). Na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži byl oceněn cenou Grand Prix.


Frontispis výběru veršů českých básníků „Moji básníci“, oblíbených básní Karla Svolinského

V roce 1927 svá studia zakončil a nadále se věnoval především knižní grafice, typografii a ilustrátorské práci. Autorsky spolupracoval na vydávání bibliofilií s mnoha významnými meziválečnými nakladateli (například Melantrich, Škeřík a další). Ve dvacátých letech se Svolinský začal orientovat i na monumentální dekorativní práce – nástěnné malby, vitráže a mozaiky. V této době vytvořil návrhy dvou vitrážových oken ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Na přelomu let 1935 a 1936 uspořádal v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze svou první samostatnou výstavu.

Scénograf, malíř, ilustrátor


Ilustrace K. Svolinského na obálce Českého roku – svazek Jaro

V průběhu válečných let se Svolinský začal výrazněji věnovat scénografii. Jeho debutem v tomto oboru byla výprava k inscenaci opery Jakobín Antonína Dvořáka v roce 1940 na scéně Národního divadla. V pozdějších letech připravil scénografii a navrhoval kostýmy k dalším titulům českého klasického operního repertoáru (Prodaná nevěsta, Čertova stěna, Tajemství, Její pastorkyňa), a to nejen pro Národní divadlo v Praze, ale rovněž pro divadla v Brně, Plzni či Olomouci.

Širší veřejností je Karel Svolinský vnímán především jako malíř, kreslíř a ilustrátor. V této své tvorbě vycházel z tradic a postupů používaných již Josefem Mánesem. Stejně jako on byl okouzlen světem moravské vesnice, jejími obyvateli a lidovými obyčeji. Výchozím prvkem jeho malířského a ilustrátorského díla se tak stal folklór a lidová kultura obyvatel českého a moravského venkova. V tomto smyslu je jeho nejznámějším dílem čtyřsvazková publikace Český rok, uspořádaná dvojicí etnografů – Karlem Plickou a Františkem Volfem.


Ilustrace K. Svolinského na obálce Českého roku – svazek Podzim

Obsáhlý soubor nejkrásnějších textů lidové slovesnosti – říkadel, básniček, písňových textů i pohádek – rozdělili autoři do čtyř svazků seřazených podle jednotlivých ročních období. První z dílů byl vydán nakladatelstvím Družstevní práce v roce 1944. Soubor českomoravské lidové slovesnosti je v jednotlivých dílech netypicky uspořádán podle toho, při jakých příležitostech byly jednotlivé texty využívány. Český rok je unikátním obrazem bohatství lidové kultury obyvatel našeho venkova.


Výzdoba orloje v Olomouci – mozaika na motivy lidové kultury podle návrhu Karla Svolinského

V roce 1945 se Svolinský vrátil jako vedoucí specializovaného Ateliéru užité grafiky na Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho žáky byli např. Jaroslava Sůra nebo Oldřich Kulhánka, známého zejména díky svým návrhům československých a českých bankovek. V poválečných letech se Svolinský nadále věnoval umělecké tvorbě. Ilustroval řadu knih, pokračoval v scénografické práci, navrhoval poštovní známky a bankovky. Zejména v 50. letech je jeho tvorba významně ovlivněna společenskými poměry. Typickou Svolinského prací této doby je dodnes kontraverzní mozaiková výzdoba orloje v Olomouci kombinující folklorní motivy se socialistickým realismem. Ve druhé polovině 50. let se Svolinský podílel na československé expozici na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Na sklonku života


Svolinského kolorovaný dřevoryt na svatováclavské téma – Nejstarší slovanská legenda o svatém Václavu, 1937

Invaze armád států Varšavské smlouvy do Československa znamenala změnu v názorech a postojích Karla Svolinského. Poté co veřejně vyjádřil svůj nesouhlas s okupací, musel v roce 1970 z Vysoké školy uměleckoprůmyslové odejít. V sedmdesátých a osmdesátých letech se změnil charakter jeho tvorby, v níž se objevil vyšší podíl abstrakce, vrací se rovněž k vitrážím na církevní témata. V této době není tvorba Svolinského přímo na indexu, prezentována jsou ale pouze dříve vytvořená díla odpovídající tehdejšímu obvyklému přípustnému pojetí socialistické kultury.

Karel Svolinský zemřel v Praze 16. září 1986 ve věku devadesáti let. Urna s jeho popelem je uložena na vyšehradském Slavíně.

Ohlížíme-li se za Svolinského uměleckým odkazem, musíme vyzdvihnout jeho výjimečnou tvůrčí všestrannost. Ve všech oborech své tvorby dosáhl Karel Svolinský velkého uznání a jeho dílo bylo nejednou oceněno mnohými národními i zahraničními poctami. Nelze než souhlasit se slovy historika umění Jaroslava Pečírky, který nazval Svolinského „fanatikem práce“.

Zpracoval : Tomáš Dušátko, Oddělení vzácných tisků

Karel Svolinský ve fondu vzácných tisků


Unikátní bibliofilské vydání Máchova Máje z roku 1925, pro které Svolinský připravil několik celostránkových dřevorytů a navrhl sazbu písma

Jak si objednat knihy?


Bibliofilské vydání staroruského hrdinského eposu Slovo o pluku Igorově s výzdobou K. Svolinského

Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

SDÍLET NA FACEBOOKU