Vybíráme
3. 3. 2023, WEBREDAKTOR

Článek Jany Kozákové z Oddělení vzácných tisků o Josefu Florianovi s výběrem knih, které si můžete půjčit.

Letos v únoru uplynulo 150 let od narození pozoruhodné osobnosti českého literárního života první poloviny dvacátého století – katolicky orientovaného myslitele, literáta, překladatele, ale především nakladatele Josefa Floriana (1873–1941). V průběhu času dokázal Josef Florian kolem sebe soustředit mnoho talentovaných spisovatelů, překladatelů, výtvarníků, se kterými spolupracoval na vydávání řady pozoruhodných knih. Tip! Půjčte si knihy spojené s Josefem Florianem v katalogu nebo si projděte výběr na konci článku.

Narození a počátky vydavatelské činnosti


Portrét Josefa Floriana

Narodil se 9. února roku 1873 ve Staré Říši na Vysočině v rodině tesaře. Po absolvování reálného gymnázia v Telči studoval na technice a později na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde ho mimo jiné učil i T. G. Masaryk. V roce 1896 se stal středoškolským profesorem na reálce v Náchodě. O čtyři roky později se osobně setkává s francouzským katolickým spisovatelem a básníkem Léonem Bloyem (1846–1917), který na něj hluboce zapůsobil. Bloy, jehož Florian považoval za příkladného křesťana, je autorem známého výroku, že: „Do ráje nevejdeme ani zítra, ani pozítří, ani za deset let, do Ráje vcházíme dnes, jsme-li chudí a přibiti na kříž.“

Toto setkání bylo o pro Floriana zásadní. Opouští své profesorské místo a vrací se do rodné Staré Říše, kde zahajuje svoji vydavatelskou činnost. V roce 1903 vydává svou první knihu, je to právě Léon Bloy – Knihy a exegeze, kterou Florian i přeložil. Ostatně Bloye, kterého velmi obdivoval, překládal a vydával celý život. Do roku 1912 se nakladatelství jmenovalo Studium, pak se vydávání rozdělilo na tři knižnice Prameny, Nova et Vetera a Dobré dílo. Ve dvacátých letech pak přibyly edice Kurz a Archy.

Nelehký život staroříšského nakladatelství


Titulní list knihy Raffaela Calziniho – Kristus a vetřelec

Financování nakladatelství bylo velmi specifické. Hovoří o něm Andrej Stankovič ve sborníku Dobré dílo, špatná doba, věnovaném právě Florianovi: „V první období své vydavatelské činnosti Florian vystoupil, dnes to zní pozoruhodně, proti tržnímu principu a zavedl systém darem dávání. My dáváme čtenářům a oni dávají nám. Ceny knížek nebyly stanoveny. Každý dal, co mohl, a kdo nemohl, dostal zadarmo. Tento ne socialistický, ale křesťanský princip darem dávání vydržel až do prvorepublikového, předrašínovského krachu ve dvacátých letech. Pak došlo k jakési normalizaci směrem k tomu, čemu se dnes říká sponzoring a publikace se chtě nechtě stávaly předmětem bibliofilského zájmu“.

Díky tomuto svému entuziasmu se Florian celý život potýkal s finančními problémy. Na začátku třicátých let v době krize se na vydavatelské činnosti podíleli vesměs rodinní příslušníci. Svoji roli zde hrála i Florianova výrazná autoritativní osobnost, která nedávala dostatečný prostor ostatním spolupracovníkům. To byl i důvod, proč postupně odcházeli. Patřil mezi ně například Antonín Ludvík Stříž, Ludvík Vrána (první překladatel Franze Kafky do češtiny), Jan Čep nebo Jaroslav Durych.

Edice Dobré dílo


Titulní list knihy Francise Jammese – Román zajícův

Z Florianova nakladatelství vycházela díla středověkých i novodobých myslitelů, dále teologická, filozofická a vědecká literatura, výtvarné publikace ale i beletrie. Za vrchol práce nakladatelství je možné považovat edici Dobré dílo, a to nejen počtem vydaných svazků (celkem 147), ale také zaměřením na vrcholná díla české i světové beletrie.

Díky tomuto svéráznému staroříšskému nakladateli se mohli čeští čtenáři ve dvacátých a třicátých letech minulého století seznámit s básníky a spisovateli jako byli Barbey d´Aurevilly, Léon Bloy, Paul Claudel, Gilbert Keith Chesterton, Francis Jammes, William Butler Yeats, Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Sherwood Anderson, Aleksej Remizov, Vasilij Rozanov a mnoho dalších. Zde je třeba připomenout Floriana jako významného překladatele. Udává se, že za svůj život přeložil pro své ale i jiná nakladatelství šedesát knih. V edičních plánech nechyběli ani čeští autoři jako např. Karel Jaromír Erben, Julius Zeyer, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Karel Schulz.

Josefu Florianovi patří i jedno prvenství. V roce 1929 vydal jako první v češtině slavnou Kafkou povídku Proměna s ilustracemi Otto Coestera. A ještě jeden počin je třeba zmínit, a to vydání díla německého básníka Georga Trakla, jehož poezie významně ovlivnila řadu českých prvorepublikových básníků.

Výtvarná podoba knih a soukromý život


Ilustrace Marie Florianové ke knize Paula Févala – Svatý Diot

Florianovi velmi záleželo i na výtvarné stránce jeho knih. Na grafické úpravě a výzdobě se podíleli např. Josef Váchal, Vlastislav Hofman, Jaroslav Benda, Jaroslav Marek, Vratislav Hugo Brunner, Josef Čapek nebo Bohuslav Reynek. Staroříšské tisky jsou vlastně svou výpravou bibliofiliemi, na prvním místě byl u Floriana ale vždy obsah. Knihy se tiskly z finančních důvodů u různých venkovských tiskařů, nad kterými prý Florian vykonával přísný dohled. Mnoho knih vytiskla Florianovi proslulá tiskárna Kryl a Scotti z Nového Jičína (mimochodem Kryl byl dědečkem písničkáře Karla Kryla).

Josef Florian měl se svou ženou Františkou celkem dvanáct dětí. Zajímavé je, že Florian neposílal své děti do školy, ale vyučoval je sám. Většina z nich byla obdařena nějakým uměleckým nadáním. Najdeme mezi nimi grafiky, sochaře, či hudebníky. Dcera Marie (provdaná Stritzková) a syn Michael řadu staroříšských tisků ilustrovali. Josef Florian se po celý život se odmítal podřizovat pravidlům, která nepokládal za křesťanská, a tvrdou práci bral jako své poslání. Ve vydávání knih vytrval až do své smrti v prosinci 1941. Nakladatelství pak vedl ještě několik let jeho syn Josef V. Florian, a to až do roku 1948. Ze staroříšského nakladatelství vyšlo za dobu jeho existence obdivuhodných 405 knih.

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků

Josef Florian ve fondu knihovny


Titulní list knihy Victora Huga – Spící Booz

Mohlo by vás zajímat

Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

Obrázek Josefa Floriana v perexu je v licenci Creative Commons a pochází z webu Moderní dějiny. Publikováno se svolením webu.

SDÍLET NA FACEBOOKU