Knihy ovlivněné kubismem

Obrázek v perexu je ilustrace Josefa Čapka k Pásmu Guillama Apollinaira.

Spory o knižní design

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století roste po celé  Evropě i u nás zájem o užité umění, do kterého nepochybně patří i knižní design. V roce 1903 přichází kulturní kritik F. X. Šalda s myšlenkou, že kniha nemá jen sloužit k prostému rozmnožení daného textu, ale má být „dokonalým uměleckým dílem, který bude předmětem naší úcty“. Tento jeho článek s názvem Kniha jako umělecké dílo, který vyšel tehdy v časopise Typografia, vzbudil velký ohlas. Na tato Šaldova slova navázal ve své knize Knihvazačství náš přední typograf z té doby Ludvík Bradáč: „Představme si, že kniha je měřítkem kultury nejen jednotlivce, ale celého národa; je předmětem, který příštím generacím bude hlásat naši vyspělost. Bude nezapomenutelným dokladem, na jakém stupni kultury umělecké jsme stáli.“

Na počátku dvacátého století se u nás objevuje řada knihařů, kteří byli vzdělaní i po výtvarné stránce, uměli jazyky a jezdili na studijní cesty do zahraničí. Načerpané zkušenosti pak zúročovali ve své praxi a někteří i v teoretických pracích. Vedle již zmíněného Ludvíka Bradáče to byl např. Karel Dyrynk, autor knih Typograf o knihách a Krásná kniha, její technická úprava.

Lomený styl

Josef Čapek- Román zajícův

V roce 1911 se od výtvarného spolku Mánes oddělila Skupina výtvarných umělců, která sdružovala výtvarníky, architekty, spisovatele i výtvarné teoretiky. Patřili sem např. např. Vratislav Hugo Brunner, František Kysela, Josef Čapek, architekti Josef Chochol, Josef Gočár, nebo Pavel Janák. Skupina vydávala mezi roky 1911–1914 Umělecký měsíčník, ve kterém členové představovali svoje díla. Právě tento měsíčník sehrál v moderním českém umění důležitou roli. Bylo by trochu zavádějící používat označení kubismus pro design, který v té době umělci ze skupiny používali. Ani oni sami nebyli v označování jednotní, proto se spíš ujala slova „kubistická forma“ či lomený styl.

Úprava knižních vazeb začala být v té době pro řadu mladých českých umělců zajímavá. Grafický design se na počátku století často vyznačoval prostřednictvím linie, doplněné ornamentem geometrického a symetrického tvaru. Jednotlivé prvky ornamentu, které se často opakují, mohou být snadno konstruovány do symetrických celků a umožňují nesčetně variant. To samozřejmě vyžadovalo kreativitu, která je základem umění. Jindřich Toman v publikaci Kniha v českém kubismu k tomu říká: „Je možné, že umělci-designéři, kteří stáli u vzniku tzv. kubistického designu, by nesouhlasili, kdybychom je nazývali prostě dekoratéry. Trvali by na umění.“

Z Mazasu do Jeruzalema (obálka Jaroslava Bendy)

Lomený styl v knižní grafice přestává být po roce 1914 doménou několika knižních designérů a stává se obecně přijatým trendem. Důležitá je v té době idea jednotně upravené knihy. Stejná kompozice či designový prvek se objevují na vazbě, hřbetu či předsádce, někdy i na papírové kazetě. Mezi nejznámější české umělce, pro které v této době tento styl knižního designu typický, patří František Kysela, Jaroslav Benda, V. H. Brunner či Method Kaláb. Již zmíněný opakující se geometrický motiv je charakteristický například pro obálku Jaroslava Bendy vytvořenou pro knihu Z Mazasu do Jeruzaléma autora Charlese de Gallanda píšího pod pseudonymem Axa, Zo D´.

Práce Bendy, Kalába a Kysely

Benda vytvořil i obálku k prvnímu vydání známé básnické sbírky Kniha lesů vod a strání Stanislava Kostky Neumanna, kterou vydal SVU Mánes v roce 1914. Strohá, přesto půvabná černobílá obálka nese kubistické rysy, které můžeme najít též v jedné výtvarníkově ilustraci. Typickým příkladem jednotné podoby knihy je titul Všemu navzdory Otokara Theera , jehož výtvarného zpracování se ujal typograf Method Kaláb.

Všemu navzdory (kožená vazba a předsádka Methoda Kalába)

Do kožené vazby jsou vytlačeny jednotlivé opakující se segmenty, které jsou vyskládány uvnitř základního tvaru. Stejný motiv tentokrát v černo-oranžové barvě najdeme i na předsádce knihy. Tato Kalábova úprava patří k jeho nejzajímavějším pracím. V oddělení vzácných tisků máme i další Kalábovy knižní úpravy z této doby, např. Nerudovy Písně kosmické vydané v roce 1916.

Písně kosmické (obálka Methoda Kalába)

V roce 1915 se objevila řada publikací, která připomínala pětisté výročí upálení Jana Husa. Patří mezi ně i titul Památce mistra Jana Husi, o jehož výtvarnou stránku se zasadil další z našich významných výtvarníků té doby – František Kysela. Kysela také použil stejný motiv na kožené obálce jako na předsádce. Tento výtvarník rád používal oblé tvary, které jsou ale v tomto případě zasazené do rámů lomeného stylu.

Památce Mistra Jana Husi (vazba Františka Kysely)

Josef Čapek a Vlastislav Hofman

Z díla českého výtvarníka Vlastislava Hofmana bych chtěla upozornit na dvě pozoruhodné knihy z této doby. Tou první je velkoformátový soubor třiceti portrétů ústředních postav Dostojevského románů (HE 13), kterou vydal v roce 1917 František Borový. Dnes již velmi vzácný soubor uhlových kreseb nese jasné kubistické rysy.

Vlastislav Hofman – Starý Karamazov

Druhou Hofmanovou prací je bibliofilské vydání básně Svatební košile z Erbenovy kytice z roku 1920. Jednoduché a přitom velmi sugestivní ilustrace jsou doprovázeny ilustrátorovým ručně psaným textem.

Vlastislav Hofman – Svatební košile

V souvislosti s kubismem nelze samozřejmě nezmínit Josefa Čapka, který patří k zakladatelům českého moderního umění. V roce 1919 vytvořil Josef Čapek 15 linorytů pro první české vydání slavné Apollinairovy sbírky Pásmo. O rok později vydala Marta Florianová ve Staré Říši poetickou novelu od katolického spisovatele Francise Jamese Román zajícův doprovázenou hravými ilustracemi tohoto umělce. Řadu kubistických portrétů najdeme i v Čapkově monografii představující reprodukce jeho čtyřiceti děl, které vydalo v roce 1924 nakladatelství Aventinum.

Josef Čapek – Děvče se slaměným kloboukem

Některá díla s kubistickými obálkami jsou součástí i naší digitální knihovny – např. proslovy Jiřího Mahena k inscenacím v brněnském Městském divadle v letech 1919–1920 vydané pod názvem Před oponou či divadelní hra již připomenutého Josefa Čapka Země mnoha jmen.

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků

Mohlo by vás zajímat

Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.