Vybíráme
22. 6. 2023, WEBREDAKTOR

Jana Kozáková píše o 130. výročí schválení asanace pražského ghetta.

Tip! V souvislosti se 130. výročím schválení pražské asanace jsme připravili výstavu nazvanou Pražské ghetto, kterou můžete vidět do konce srpna 2023 v centrální hale Ústřední knihovny. Přečtěte si výběr knih, které jsme připravili na konci článku, nebo si udělejte vlastní výběr v katalogu.

Asanace ghetta

Bezprostředním podnětem velké pražské asanace byly nevyhovující hygienické podmínky této pražské čtvrti. Byla zde závadná studniční pitná voda, neexistovala kanalizace a čtvrť byla přelidněná. Dalším argumentem pro jeho zbourání byly úzké a křivolaké uličky nejen Josefova, ale i Starého Města v blízkosti Staroměstského náměstí, které neodpovídaly představám českých politiků o reprezentační funkci centra Prahy.


Jindřich Eckert: Oblast mezi bývalým Jánským náměstím a Rudolfinem, 1906

Pražské ghetto bylo hustě zastavěno kvůli diskriminačním zákonům, které nedovolovaly Židům sídlit mimo jeho hranice. Ghetto bylo zrušeno roku 1850 a pod jménem Josefov připojeno k Praze jako jeho pátá čtvrť. Majetnější Židé se stěhovali do modernějších částí města a z Josefova se stala chudinská čtvrť nevalné pověsti. K zanedbanému stavu čtvrti přispěly i historicky dané složité majetkové poměry, které bránily investicím do rekonstrukcí domů. S prvními přípravami na asanaci se začalo v roce 1882. Přesto trvalo ještě několik let, než byly asanační zákony schváleny. Prvotní asanační plán z roku 1887 navrhoval nejen zbourání židovského ghetta, ale také rozsáhlé demolice na celém Starém Městě a části Nového Města. Tak velké stavební úpravy by však byly finančně natolik nákladné, že od nich radní upustili.

Konečný asanační plán, schválený v roce 1893, tedy počítal pouze s židovským ghettem zasahujícím do menší části Starého a Nového Města. Mezitím byly přijaty vyvlastňovací zákony (11. února 1893). Částečné demolice začaly již roku 1895, masivní bourání pak probíhalo od konce roku 1896, kdy se z domů museli vystěhovat nájemníci. Celá akce měla skončit v roce 1903. V roce 1903 však byl asanační zákon prodloužen o deset let, poté se každých deset let prodlužovalo až do roku 1943. Největší asanační zásahy však proběhly do roku 1914. Asanace silně postihla rovněž domy u kostela sv. Vojtěcha na Novém Městě a na Zderaze. Významně se proměnilo i Podskalí s Výtoní.


Jindřich Eckert: Červená ulice kol r. 1900

Vznik památkové péče

Proti bourání židovského města vystoupila řada významných osobností, např. Vilém Mrštík či architekti Osvald Polívka a Antonín Wiehl. Pražská asanace přispěla ale i k něčemu dobrému – dala podnět pro vznik památkové péče u nás. Právě Wiehl inicioval založení Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, kterou v roce 1893 zřídila městská rada. A o sedm let později byl založen Klub Za Starou Prahu.

Fotograf Jindřich Eckert

Pražské ghetto přitahovalo řadu pražských fotografů, kteří si uvědomovali, jak je důležité tuto jedinečnou mizející část našeho hlavního města zachytit. Vedle Zikmunda Reache a Jana Kříženeckého to byl hlavně fotograf Jindřich Eckert (1833–1905), který se jako první u nás specializoval na místopisnou fotografii. Vytvářel i první fotografie zachycující umělecké a přírodní krásy Čech. Za nejdůležitější z Eckertovy tvorby je však považováno fotografování Prahy v době po roce 1890, a to především dokumentování míst určených k asanaci. Část těchto fotografií vyšla v knihách Praha královská v roce 1898 a Pražské ghetto v roce 1902.


Jindřich Eckert: Vetešnický krámek Mojžíše Reache v č. p. 24, kol. 1905

Výběr knih o asanaci

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků.

Mohlo by vás zajímat

Ilustrační obrázek v perexu: Jewish Encyclopedia, Public domain, via Wikimedia Commons.

Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

SDÍLET NA FACEBOOKU