Vybíráme
8. 8. 2023, WEBREDAKTOR

Letos v červenci jsme si připomněli 110 let od úmrtí jednoho z neznámějších českých malířů 2. poloviny 19. století – Mikoláše Alše.

Tip! Půjčte si knihy spojené s Mikolášem Alšem v katalogu nebo si projděte náš výběr uvnitř a na konci článku.

Mikoláš Aleš – život a dílo


Mikoláš Aleš ve své pracovně v roce 1913

Mikoláš Aleš se narodil v roce 1852 v rodině městského písaře v Miroticích u Písku jako nejmladší ze tří synů. Rodina se o čtyři roky později přestěhovala do Písku a poté do Prahy. Aleš studoval nejprve na píseckém gymnáziu, odkud přešel na píseckou reálku, kterou však nedokončil. V letech 1869 – 77 studoval na Akademii v Praze u konzervativních malířů Josefa Matyáše Trenkwalda a Jana Swertse. Za dob studií v Praze přišel o oba rodiče, takže ho neměl kdo finančně podporovat. Potřeba výdělku přivedla Alše spolupráci s časopisy. Od roku 1872 kreslil pro Paleček, později i pro další časopisy jako byly např. Švanda Dudák, Světozor, Květy, Zlatá Praha, a další. Tvořil i karikatury, které vytvářel hlavně pro časopisy Šotek a Humoristické listy.

Jeho dílo je ovlivněno historizující malbou i pozdním romantismem. Velkým vzorem mu byl po celý život Josef Mánes, na jehož práci Aleš víceméně navázal. Oba malíře přitahovala témata z českých dějin. Z Alšova nepřeberného malířského odkazu jmenujme např. obrazy Husitský tábor, Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem či cykly Smysly, Živly nebo Život starých Slovanů. V letech 1880–81 vytvořil cyklus čtrnácti lunet na téma vlast pro výzdobu foyeru Národního divadla.


Nástěnná malba Pánů z Růže na domě č. 1036 v Nerudově ulici v Plzni

Od osmdesátých let devatenáctého století se Aleš z existenčních důvodů věnoval více kresbě a knižní ilustraci, jejíž úroveň v Čechách výrazně pozvedl. Ilustroval např. Rukopis královédvorský a zelenohorský, romány a povídky Karla Václava Raise, Aloise Jiráska, Jakuba Arbese, ale i řadu knih pro děti a mládež. Alšův osobitý rukopis, který charakterizuje černá obrysová linka, se nepodobá žádnému jinému. Mikoláš Aleš byl i veřejně činný, v letech 1887–1896 byl prvním předsedou výtvarného spolku Mánes. Od devadesátých let Aleš úspěšně navrhoval nástěnné malby a sgrafita na průčelí domů Praze i v jiných městech. Z interiérů je třeba zmínit výzdobu vestibulu Staroměstské radnice. V roce 1906 mu spolek Mánes uspořádal u Topičů první velkou výstavu. Při této příležitosti vyšla tomuto malíři třídílná monografie. Úspěšná výstava i monografie pomohly dostat tohoto výjimečného malíře do povědomí našeho národa. Alšovi se konečně dostalo úcty a nemusel již existenčně strádat.


Náhrobek od Bohumíra Kafky na Vyšehradském hřbitově

Alšův život ukončila mozková mrtvice, která ho potkala ve věku 61 let. Byl mu uspořádán velkolepý pohřeb. Z Pantheonu Národního muzea na vyšehradský hřbitov ho prý doprovázela celá Praha. Jeho hrob zdobí portrétní plastika od Bohumíra Kafky. A ještě jednu vazbu je třeba zmínit. Bratrancem Mikoláše Alše byl Josef Aleš Lyžec – otec známého českého malíře Josefa Váchala.

Alšovy knihy u nás


Alšovy návrhy loutek z knihy Kresby loutek Mikuláše Aleše

Aleš byl velmi plodným ilustrátorem, u jeho jména najdeme v Souborném katalogu ČR stovky položek. Řadu jeho knih má i naše oddělení. My se zastavíme u těch nejzajímavějších. Nejznámější Alšovou knihou je bezesporu Špalíček jednoho sta národních písní a říkadel, který poprvé vyšel v roce 1906, je vydáván dodnes. V jeho úvodu píše J. B. Mádl, proč jsou Alšovy kresby tak výstižné: „Nic neschází a nic není nadbytečné. A možná právě proto upoutávají tyto kresby naši pozornost více než nějaká rozsáhlá vyobrazení…“. Obrázky ze Špalíčku byly dlouhá léta vydávány i jako pohlednice a kalendáře.

Soubor kreseb s české lidové písni Sirotek je zajímavý tím, že jej Alšovi vydal bratr našeho prvního prezidenta Ludvík Masaryk. Bylo to v roce 1890, v době, kdy Aleš byl předsedou výtvarného spolku Mánes. Ten měl sídlo ve stejném domě ve Vodičkově ulici, kde měl Ludvík svoji Moravskou vinárnu. Odtud se zřejmě znali. Aleš vyzdobil Ludvíkovi Masarykovi jeho vinárnu freskami, které byly v roce 1928 odborně sňaty a přeneseny na plátna (dům se tehdy boural). Tyto obrazy pak dlouhá léta zdobily interiéry naší knihovny na Mariánském náměstí.


Alšovy návrhy loutek z knihy Kresby loutek Mikuláše Aleše

Další knihou, které si ceníme, jsou Kresby loutek Mikuláše Aleše, jež vznikly kolem roku 1900. Tyto návrhy později využil pro svou tvorbu Antonín Münzberg – nejznámější prvorepublikový výrobce rodinných loutkových divadel u nás. Půvabnou bibliofilií je drobná sbírka básní Zo života od „slovenského Krameria“ Jozefa Gašparíka vydaná v roce 1932 v Bratislavě, jejímž tématem je alkohol. Knížečka vyšla poprvé již v roce 1894 v Ružomberku. Aleš rok předtím navštívil Pováží, a tak Slovensko znal. Pro Gašparíka, který v knize použil pseudonym Leštinský, nakreslil asi 30 drobných kreseb.

Mikoláš Aleš byl vždy považován za typicky národního umělce, a zřejmě i proto byly jeho kresby vybrány do knížečky Christmas in Czechoslowakia. Ta vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy, která se konala v Londýně v roce 1944. Aleš za svůj život oilustroval celou řadu pohádek a knih pro děti. Velmi populární byl jeho Slabikář, který sestavili v roce 1898 Adolf Frumar a Jan Jursa. O jeho oblíbenosti svědčí sedmnáct vydání, to poslední je z roku 1946. Kdo by se chtěl o Alšových ilustracích dozvědět více, tomu doporučuji monografii Hany Volavkové nazvanou Mikoláš Aleš a česká kniha, která vyšla v roce 1933 v Praze v nakladatelství F. J. Müllera v Praze.


Ilustrace k písni Já husarka malá ze Špalíčku

A na závěr se musím podělit o jednu zajímavost. Řada našich knih vyzdobených Alšem má ex libris jejich původního majitele, kterým byl Jan Kolečko. Pravděpodobně je knihovně kdysi daroval. Kolečkovu knižní značku jsme našli i v publikaci Ex libris Mikoláše Alše, kterou vydal V. Rytíř v roce 1916. Kdo byl tento pan Kolečko, se nám bohužel zjistit nepodařilo. Jeho ex libris je vytvořeno technikou zinkografie a jedná se o tzv. mluvící exlibris, kdy na něm použitý motiv vyjadřuje jméno majitele. V našem případě ozubené kolečko. Od pana Kolečka možná máme i soubor výstřižků o Alšovi z dobového tisku.


Ex libris Jana Kolečka

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků

Výběr knih spojených s Mikolášem Alšem

Mohlo by vás zajímat

Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny. Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

Foto v perexu: J. Schumpeter studio, Královské Vinohrady, Public domain, via Wikimedia Commons

SDÍLET NA FACEBOOKU