Jan Kamenický - semilský turista

Obrázek v perexu: Hrad Trosky na obálce "Průvodce Českým rájem", 1930

Životní data Jana Kamenického (1876–1951) nám připomínají, že v letošním roce uplyne 150 let od jeho narození a 75 let od jeho úmrtí. Dnes je jeho jméno pozapomenuto, ale především v meziválečné době znal dobře Kamenického jméno každý aktivní turista. Jan Kamenický profesně působil v oblasti státní a veřejné správy, byl však i novinářem a publicistou a především autorem turistických průvodců, příruček, místopisných a vlastivědných publikací. 

Úředník ve službách turistiky

Obrázek

Titulní list knihy „Skály na Mužském“ (1922)

Jan Kamenický se narodil v Semilech 15. února 1876. Právě toto pojizerské město spolu s okolím sehrálo zásadní roli v jeho budoucí osvětově-vlastivědné práci. Po studiu práv na Univerzitě Karlově pracoval v různých úřednických  funkcích ve veřejné správě, zejména na regionální úrovni, přičemž se  snažil propojit své zaměstnání se svými zájmy, zejména v oblastech  turistického a cestovního ruchu. Již v mládí v rodném městě aktivně propagoval turistiku a v roce 1909 se přímo podílel na založení odboru Klubu českých turistů (KČT) v Semilech. Právě KČT poskytl Kamenickému potřebné zastřešení a zázemí ve všech jeho aktivitách. Ve stejném roce byla v divokém údolí Jizery mezi Semily a Železným Brodem otevřena pro veřejnost Riegrova stezka, pojmenovaná po dalším semilském rodákovi, významném politikovi Františkovi Ladislavovi Riegerovi (1818-1903). O popularitu, kterou si stezka mezi veřejností brzo získala, se zasloužil i Kamenický. Podle údajů Souborného katalogu NK ČR je jeho první průvodce datován rokem 1903 (Stručný průvodce po Semilech a okolí), další, vydaný pravděpodobně v roce 1910 propaguje právě Riegrovu stezku a okolní regiony (Riegrova turistická stezka a jiné půvabné kouty na Železnobrodsku a Semilsku). 

Mistr svého oboru

Obrázek

Průvodce po středním Pojizeří vyšel v roce 1922 v edici Pavla Körbra

Veškerá literární a publicistická činnost Jana Kamenického odráží autorovo vlastenectví a více než pozitivní vztah ke kráse a rozmanitosti (nejen) české krajiny. Jeho zamilovaná místa jsou neodmyslitelně spojena s rodným krajem horního Pojizeří a oblastmi Podkrkonoší, Českého ráje a Krkonoš. Většina jeho turistických průvodců, příruček či vlastivědných publikací popisuje právě tato místa. Neoddělitelnou součástí knih jsou dobové praktické informace, reklamy a inzeráty na zařízení turistického ruchu (zejména hotely, ubytovny, restaurace a atraktivní cíle cestovního ruchu) napomáhající propagaci jednotlivých popisovaných míst. Příkladem takových titulů jsou publikace Českým rájem, Střední Pojizeří nebo Krásami českého severu.  V menší míře, avšak se stejným zaujetím Kamenický popisoval a propagoval místa vzdálenější od svého rodného kraje.  Mezi takové tituly patří Kamenického toulky pražským okolím či Turistovy toulky po Čs. republice. Zajímavou genezi svého vzniku mají třídílné Kamenického toulky po Československé republice. V meziválečném období vycházely na stránkách tehdy oblíbeného a rozšířeného deníku Národní politika články s návrhy turistických výletů, jejichž autorem byl právě Kamenický. Ten se je posléze rozhodl vydat v knižní podobě třísvazkového souboru, z nichž první dva byly věnovány výletům po Čechách a třetí obsahoval trasy vedoucí Moravou, Slezskem, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Trochu jiné zaměření má Kamenického autorský podíl na třídílném souboru Na troskách české slávy vydávaného v letech 1913-1917. Hlavní osobností spojenou se vznikem této knihy byl historik a pražský archivář Václav Vladivoj Tomek (1818-1903), po jehož smrti záměr dokončil společně s ostatními spolupracovníky právě Jan Kamenický, jehož autorství je potvrzeno uvedením na titulní straně druhého dílu. Na stránkách publikace si můžeme přečíst o dějinách a architektuře českých hradů a zámků a o pověstech s nimi spojenými.  

Kamenického odkaz pro dnešek 

Obrázek

Obálka průvodce „Krásami českého severu“ vydaného pravděpodobně v roce 1913

Jan Kamenický byl na Semilsku velmi váženou osobností. Dostatečně o tom svědčí vyznačení a zpřístupnění Kamenického stezky v květnu 1941, která vede paralelně s již zmíněnou Riegrovou stezkou, avšak vysoko nad ní po horní hraně údolí Jizery.  Dodnes atraktivní turistická trasa nabízí úchvatné pohledy ze šesti skalních vyhlídek a zároveň procházku romantickými partiemi Pojizeří. Muž, jehož jménem byla stezka pojmenována, zemřel v Praze 31. října 1951, avšak jeho dílo s námi zůstává i v 21. století. Kamenického průvodce, vlastivědné publikace a místopisy mají co říci i současným aktivním turistům a všem zájemcům o poznání půvabných míst naší vlasti. I když se uplynulých sto let mnohdy tragicky podepsalo na tváři české krajiny, vzhled mnoha míst je stále rozpoznatelný. Pojizeří je díkybohu stále Pojizeřím, Podkrkonoší je stále Podkrkonoším a Český ráj je stále Českým rájem. Jan Kamenický by i dnes svá milovaná místa nepochybně poznal a mohl by o nich psát se stejným zanícením a láskou jako kdysi. A je to tak dobře.

Připravil Tomáš Dušátko, Oddělení vzácných tisků.  

Mohlo by vás zajímat

Obrázek

Třetí díl „Toulek po Československé republice“ je věnován Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi (1934)

Z knih Jana Kamenického ve fondu Oddělení vzácných tisků Městské knihovny v Praze doporučujeme:

• Kamenický, Jan: Kamenického toulky pražským okolím
• Kamenický, Jan: Českým rájem
• Kamenický, Jan: Kamenického toulky českým pohraničím
• Kamenický, Jan: Krásami českého severu
• Kamenický, Jan: Střední Pojizeří
• Kamenický, Jan: Turistovy toulky po Čs. republice
• Kamenický, Jan: Skály na Mužském