Ve středu 23. března 2022 si připomeneme 160. výročí narození Gabriely Preissové. České prozaičky a emancipované ženy, která témata svých děl našla na Moravském Slovácku.
Preissová je považována za „průkopnici realismu“ v české próze i dramatu. Půjčte si v knihovně nebo stahujte. Na konci článku naleznete výběr z literatury o Preissové i výběr autorčiných knih.
Kdo byla Gabriela Preissová
Dne 23. března 1862 přišla na svět spisovatelka a dramatička Gabriela Preissová (rozená Sekerová), emancipovaná žena a hrdá vlastenka, která se právem řadí mezi přední autory venkovského realismu v české literatuře. Dramata Gazdina roba a Její pastorkyňa byla nedlouho po svém uvedení na prknech činohry zhudebněna skladateli Josefem Bohuslavem Foerstrem a Leošem Janáčkem. Foerstrova opera Eva a Janáčkova Její pastorkyňa (někdy uváděna pod názvem Jenůfa) patří ke standardnímu repertoáru českých i světových operních scén. Díla se stala též námětem několika filmových i televizních adaptací.
Náměty pro svoje dílo, ať již se jednalo o povídky, romány či dramata, čerpala Preissová ze života v prostředí, které důvěrně znala. Je pozoruhodné, že nikdy nepsala o svém rodišti Kutné Hoře.
Dětství v Pláňanech
Rané dětství prožila v Plaňanech. Zde navštěvovala obecnou školu a seznámila se s prostředím divadla, které jí okamžitě učarovalo. Preissová vzpomíná, jak ji asi devítiletou natolik okouzlila Braunova divadelní společnost z Kutné Hory, že se rozhodla na Vánoce uspořádat malé divadelní představení a napsat pro ně divadelní hru. Pan katecheta jí tehdy pochválil slovy: „Vzpomeň si jednou dítě, že z tebe bude spisovatelka.“
Po ukončení plaňanské trojtřídky byla Gabriela poslána na studia k příbuzným do Prahy. Ve smíchovském bytě jejího strýčka a tety (zemského archiváře Františka Dvorského a jeho choti Luisy) se scházela četná společnost spisovatelů a vlastenců, což formovalo u Gabriely její vlastenecké smýšlení a názor na rovnoprávnost žen a mužů. Nebylo jí ještě ani dvanáct let, když ji rodiče z Prahy převezli na Moravu do Hodonína, aby tam chodila do německé školy. Gabriela bydlela v rodině matčina bratra Karla Procházky, úředníka v tamějším cukrovaru.
Slovácko a první tvorba
Prostředí osobitého Slovácka zanechalo v citlivé mysli budoucí spisovatelky nesmazatelný dojem, který se později odrazil i v její umělecké práci. První povídku Čeledín a dcera ze statku uveřejnila jako patnáctiletá pod pseudonymem Mathilda Dimová. Popud k napsání této prózy dal skutečný příběh dvou mladých milenců z Plaňan. Zde v Hodoníně se také dospívající dívka seznámila se svým prvním manželem pokladníkem v cukrovaru Janem Preissem.
První léta manželství prožila v Hodoníně a v Oslavanech u Brna. V té době již byla známou autorkou povídek ze Slovácka. První soubor povídek Obrázky ze Slovácka vyšel v roce 1886. Známé drama Gazdina roba bylo také původně povídkou, avšak na popud ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta ji Preissová zdramatizovala.
Putování po zemích Rakouska-Uherska
Kolem roku 1892 se Preissovi přestěhovali na statek do Hirschenau v Korutanech. Zde ke dvěma synům Richardovi a Dimitriji přibyla dcera Gabriela. Preissová ve svých povídkách barvitě ztvárnila běžný život svérázného slovinského lidu, v té době zcela opomíjeného. V důsledku agrární krize však museli Preissovi Korutany opustit a vrátit se zpět do Čech. V Praze se Preissová ocitla opět v centru uměleckého a vlasteneckého dění. Po smrti manžela v roce 1908 se provdala za důstojníka rakousko-uherské armády Adolfa Halbaertha. S ním odjela do Puly na Istrii, kam byl odvelen. V roce 1914 se však vrací do Čech, neboť manžel byl po čas války jmenován velitelem zajateckého tábora v Milovicích. Preissová byla na udání obviněna z velezrady, údajně proto, že ruským zajatcům tajně nosila jídlo, cigarety, knihy, ale nakonec bylo trestní řízení proti ní zastaveno.
Z pisatelky povídek autorkou románů
Ve třicátých letech dvacátého století nastala změna v autorčině tvorbě. Rozhodla se psát romány. Prvním počinem byla transformace dramatu Její pastorkyňa do románové podoby. Další román Zlatý hoch líčí život Fredericka barona Trencka. Třetím románem Cesta za štěstím se vrací zpět k milovanému Slovácku, ve čtvrtém si námět vybrala z prostředí Čáslavi. Román Zatoulaná píseň je o čáslavském skladateli Janu Ladislavu Dusíkovi.
Za protektorátu získala jako manželka rakouského státního občana automaticky německé občanství, ale svému češství se nikdy nezpronevěřila. Zemřela 27. března 1946 v Praze a je pochovaná na pražském Vyšehradském hřbitově.
Připravila Ivana Blažková, Divadelní a filmové oddělení
Dílo Gabriely Preissové k půjčení
- PREISSOVÁ, Gabriela: Kytice ze Slovácka
- PREISSOVÁ, Gabriela: Slovácké obrázky
- PREISSOVÁ, Gabriela: Zatoulaná píseň
- PREISSOVÁ, Gabriela: Gazdina roba
- PREISSOVÁ, Gabriela: Její pastorkyňa