Hudební oddělení Ústřední knihovny připravilo tipy na četbu pro blížící se vánočních svátky. Prosincové vydání se zaměří na odkaz dvou hudebních skladatelů, jednoho slavného hudebního estetika a ikony české pop music.
Antonín Rejcha Znovunalezený
Kolegové z Moravské zemské knihovny během pandemie nelenili a ve spolupráci s Francouzskou národní knihovnou připravili virtuální výstavu o životních osudech a hudební tvorbě Antonína Rejchy, významného skladatele a vyhledávaného profesora Pařížské konzervatoře. Vrstevník Ludwiga van Beethovena – s německým skladatelem se přátelil a společně studoval v Bonnu – zůstává v kulturním povědomí i více jak 250 let od svého narození, ale konkrétní Rejchovy skladby i teoretické poznatky stojí často stranou zájmu. Jana Franková a François-Pierre Goy to chtěli svoji výstavou a následnou obsáhlou publikací změnit. Pokud se vám nepodaří sehnat v naší knihovně její fyzickou verzi, můžete si prolistovat alespoň tu digitální. Moravská zemská knihovna ji na svých stránkách nabízí zdarma. Publikace je obohacená o nedávno nalezené zdigitalizované rukopisy i Rejchův osobní zápisník, který byl náhodně a zázračně nalezen v březnu 2021 u popelnic v Paříži.
Eduard Hanslick
Hudební estetika by bez Eduarda Hanslicka nebyla tím, čím je. Proslulý hudební kritik a rodák z Prahy svým spisem dráždil i inspiroval jak svoje vrstevníky, tak další nastupující generace estetiků, skladatelů, interpretů a milovníků hudebního umění. Jeho slavný spis O hudebním krásnu vyšel poprvé v roce 1854 a i přes svou stručnost se stal jedním z nejvlivnějších spisů o hudbě, který odstartoval nikdy nekončící diskuze o přednostech a záporech absolutní a programní hudby. Český překlad máme v našem fondu už pěknou řádku let, ale nově nám přibyly hned dvě „hanslickovské“ publikace.
Hanslick, Eduard: On the musically beautiful
První je nový anglický překlad slavného spisu v detailní kritické edici s objemným poznámkovým aparátem a třemi úvodními esejemi.
Rethinking Hanslick
Druhá je kolektivní monografie s podtitulem „hudba, formalismus a výraz“. Obsahuje čtrnáct esejů od současných muzikologů, literárních vědců, historiků nebo sociologů a mapuje Hanslickův odkaz v nejrůznějších kontextech.
Rethinking Reich
Ve formátu „rethinking“ (přehodnocení) pojali editoři Sumanth Gopinath a Pwyll ap Siôn také knihu o jednom z nejslavnějších skladatelů současnosti, Stevu Reichovi. Dnes 86 letý umělec a nepřehlédnutelná osobnost hudebního minimalismu má za sebou bohatou škálu spoluprací, projektů a úspěchů. Rytmem pulsující Music for 18 Musicians komponované v letech 1974–76 vneslo do kánonu evropské vážné hudby inspirace balijským gamelanem i západoafrickými rytmy. Ve svých skladbách s náročnými tématy jako Different Trains (druhá světová válka) nebo WTC 9/11 (teroristické útoky z roku 2001) pracoval Reich s tzv. „speech melody“, unikátním způsobem, jak hudebně a rytmicky zpracovat nahrávky mluvené řeči. V roce 1981 složil skladbu Tehillim, ve které adresoval svoji víru i původ. Židovská témata do hloubky prozkoumal i v jedné ze svých oper, The Cave, ke které mu napsala libreto jeho žena, umělkyně Beryl Korot. Všech těchto a ještě mnoha dalších témat se v knize věnuje kolektiv čtrnácti autorů.
Neckář, Václav: Mýdlový princ
A abychom nemluvili jenom o klasické hudbě, na závěr se podíváme trochu jiným směrem: Směrem k legendě české pop music, Václavu Neckáři. V dvoudílném zpěvníku naleznete v abecedním pořadí 104 písní, které Neckář během své kariéry pokrývající šest dekád zpíval a hrál. Na albu nechybí slavné songy jako „Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“, „Kdo vchází do tvých snů, má lásko“, „Miluju a maluju“, „Andělé strážní“, „Půlnoční“, či eponymní „Mýdlový princ“. Oba zpěvníky jsou obohacené spoustou fotografií z Neckářových vystoupení, filmů i osobního života.
Připravil Jiří Slabihoudek, Hudební oddělení Ústřední knihovny