Vybíráme
28. 2. 2024, WEBREDAKTOR

Písničkář a básník Karel Kryl letos slaví hned dvojí výročí. Jan Mládek z Hudebního oddělení Ústřední knihovny k tomu píše krátkou vzpomínku.

Přelom letošní zimy a jara 2024 s sebou přináší hned dvojí kulaté výročí vztahující se k jedné z nejvýznamnějších osobností české kultury dvacátého století. Písničkář a básník Karel Kryl (12. dubna 1944 – 3. března 1994) by v těchto týdnech oslavil osmdesáté narozeniny. Druhé výročí pak připomíná třicet let od jeho předčasného odchodu.

Počátky tvorby a emigrace


Obálka knihy Fenomén Karel Kryl

Kryl svou tvorbou přesahoval hudební hranice, jeho životní příběh pak může být jakýmsi otiskem druhé poloviny československých dějin. Kroměřížský rodák na sebe poprvé umělecky upozornil v polovině šedesátých let minulého století coby člen různých divadelních souborů malých forem. Ve stejné době vznikly i první rozhlasové nahrávky jeho písní, z nichž už tehdy bylo patrné, že jde o výjimečný talent. Jeho písničkářská tvorba nakonec převážila, Krylovy písně se začaly šířit samospádem a v tom nejlepším slova smyslu lidověly.

Bohužel události po srpnu 1968 se výrazně dotkly i našeho prvního skutečného autora protestsongů. Krylovi sice ještě stačilo vyjít první řadové album Bratříčku, zavírej vrátka (březen 1969), o půl roku později ovšem následovala emigrace do Západního Německa. V Německu strávil Karel Kryl dalších dvacet let. Dál mu tam vycházely desky (do ČSSR se pašovaly a dále šířily mezi jeho příznivci), Kryl se zapojil do mnichovského vysílání Rádia Svobodná Evropa, které se pro něj stalo alespoň nějakým spojením s vlastí. Ač se komunistický režim v Československu tvářil, že žádný Karel Kryl nikdy neexistoval, jeho písně mezi částí společnosti zněly dál. Vrátit se mohl až po listopadu 1989.

Návrat do Čech


Karel Kryl v roce 1990, foto Josef Karas

S chutí se zapojil – jako umělec i občan – do dění v nově nabyté svobodě. Užíval si nadšení svých posluchačů na koncertech, zároveň ale odmítal nepoukazovat na dílčí chyby a nešvary, které s sebou nová doba logicky přinášela. I proto zřejmě nikdy natrvalo nepřesídlil zpátky do rodné země a svůj čas dělil mezi Prahu a už zdomácnělý Mnichov. Zemřel v Německu v důsledku srdeční příhody v nedožitých padesáti letech. Pochován je na hřbitově Břevnovského kláštera v Praze.

Dodnes je považován za brilantního textaře a jeden z pilířů českého písničkářství. K jeho odkazu se hlásí nejeden současný následovník. Důkazem budiž i to, že Krylovy nahrávky a texty stále vycházejí v reedicích nebo nově nalezených záznamech.

Připravil Jan Mládek, Hudební oddělení Ústřední knihovny.

Mohlo by vás zajímat


Karel Kryl – pamětní deska v Praze na Letné

I ve fondu knihovny můžete najít mnoho titulů spojených s Karlem Krylem. Vedle jeho audionahrávek na CD a LP disponujeme také knižními tituly ať už přímo z pera Karla Kryla nebo několika jeho biografiemi. Nelze též opomenout notové materiály a v neposlední řadě také možnost online poslechu (pro registrované čtenáře) přes hudební databázi Alexander Street Press.

Karel Kryl 80/30

Kde: Ústřední knihovna – VELKÝ SÁL
Kdy: 10. 4. 2024 | 17:00
Vstupné: 150 Kč
KOUPIT VSTUPENKU
Při příležitosti 80. výročí narození a k 30. výročí úmrtí Karla Kryla zavzpomínají na jeho osobnost přátelé a kolegové Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Jiří Dědeček a Jan Burian, kteří zahrají a zazpívají nejen písně Karla Kryla, ale také mnohé ze svého vlastního repertoáru. Koncertem provede František „Čuňas“ Stárek.

Atributy k fotografiím