Český folk a písničkářství, opery Leoše Janáčka i moderní koncertní sály se špičkovou akustikou. To jsou témata březnových novinek, které pro vás připravilo Hudební oddělení Ústřední knihovny.
Zahrádka, Jiří: Osud a Výlety páně Broučkovy
Jeden z nejpovolanějších českých „janáčkologů“ vydal v roce 2021 první svazek z plánované řady monografií věnovaných Janáčkovým hudebně dramatickým dílům. Zatímco Její Pastorkyňa se i přes počáteční a vleklé nesnáze stala světovou operu, mladší Osud a Výlety páně Broučkovy takové štěstí neměly. Zahrádkova druhá kniha je tak výpravou do méně známých zákoutí Janáčkovy kariéry a soustředí se na trpká léta, během kterých se skladatel snažil dostat opery na jeviště, v případě Osudu neúspěšně. Česko-anglická, obrazově bohatá publikace zasazuje vznik opery do českých, potažmo zahraničních hudebních reálií, ať už se jedná o složité vztahy mezi Janáčkem a pražským Divadlem na Vinohradech či o opeře Louisa od francouzského skladatele Gustava Charpentiera a jejímu vlivu na unikátního českého umělce.
Toyota, Yasuhisa: Concert halls by Nagata Acoustics
Psaní o Janáčkovi se neobejde bez zmínek o koncertních a operních domech, které v jeho životě hrály stěžejní roli. Ať už šlo o Národní divadlo pražské či brněnské, Besední dům v Brně nebo vídeňskou Dvorní operu, kde se v roce 1918 odehrálo klíčové provedení Její Pastorkyně. Významnou kulturní i celospolečenskou roli hrají koncertní sály i v 21. století, což by mohli potvrdit obyvatelé Hamburku, Los Angeles či Paříže. Ve všech těchto městech stojí moderní koncertní domy s vynikající akustikou, pod kterou je podepsaná japonská firma s mezinárodním týmem akustických inženýrů, Nagata Acoustics. Podrobný katalog 32 projektů této společností doplňují studie o rozmanitých tématech spojených s akustikou a akustickým designem. Právě Nagata Acoustics v současnosti projektuje sály pro Vltavskou filharmonii, jejíž slavnostního otevření by se Praha měla dočkat v roce 2032.
Palán, Aleš: 25 na pamětnou
Jako „první českou (československou) folkovou generaci“ označil oblíbený autor knižních rozhovorů pětadvacet osobností českého folku a písničkářství, které se narodily v 40. a 50. letech minulého století. Spíše než Rudolfinum či státním socialismem kontrolovaná kamenná divadla byly pro tyto muzikanty a muzikantky stěžejní nenápadné kluby, táboráky či soutěžní festival Porta. Útlá kniha je dle autora „jakýsi folkový kádrový dotazník“ a ze své podstaty nejde do osobní roviny. Všichni respondenti odpovídají na stejné otázky, někteří pár slovy, jiní důkladně a s přesahem. Mezi těmito pětadvaceti umělci najdete např. Jiřího Dědečka, Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Zuzanu Michnovou, Vlastimila Třešňáka a spoustu dalších.
Připravil Jiří Slabihoudek, Hudební oddělení Ústřední knihovny
Mohlo by vás zajímat
- Články Jiřího Slabihoudka o hudbě v časopise A2
- Profil Jiřího Slabihoudka v Českém rozhlasu
- Články Jiřího Slabihoudka v časopise hisVOICE
- Další novinky z Hudební oddělení Ústřední knihovny
Ilustrační obrázek Pixabay.com.