Vybíráme
20. 1. 2022, WEBREDAKTOR

Věděli jste, že slavný architekt Josip Plečnik se také uvádí jako Jože Plečnik? Tento fakt a mnohé další zajímavosti můžete zjistit v článku Václava Drašnara. 23. ledna 2022 si připomínáme stopadesáté výročí narození tohoto tvůrce.

Tip! Náš výběr z knih o Plečnikovi naleznete na konci článku nebo si je můžete sami „prosvištět“ v katalogu.

Rodák ze slovinské Lublaně

„Není co dodat – vše je vznosné a hmota nepřekáží,“ vyjádřila se o návrzích Jože Plečnika pro interiéry Pražského hradu Masarykova dcera Alice. Všichni tři souzněli v názorech i estetickém cítění.

Rodák ze slovinské Lublaně přijal pozvání Masarykových, stal se v roce 1920 hradním architektem, a mladé Československo se tak mohlo těšit na díla architekta světového věhlasu. Plečnik je mj. autorem přestavby prvního a třetího nádvoří, Jižních zahrad i autorem Sloupové síně, Býčího schodiště a Masarykovy vyhlídky. Později se podílel na přestavbě lánského zámku.

Krása i v detailu

Kromě komplexních architektonických a urbanistických děl tvořil i návrhy jednotlivých skulptur – např. monolitické mísy v Rajské zahradě nebo obelisku na třetím nádvoří. Jeho ulomenou žulovou špičku chtěl Plečnik nahradit skleněným jehlanem – současný, kovový pochází až z r. 1996.

V detailních stavebních prvcích a dekoracích se nezapře umělcův slovinský původ a inspirace antikou, Etrusky, mínojskou Krétou i Egyptem. Kousek „velkého světa“ a konkrétně Středomoří nám tak autor přinesl do Velké Prahy – metropole nového státu s novými, ambiciózními čtvrtěmi i budovami.

Plečnik a velkoměsto

Na okraji areálu Hradu a mimo něj se Plečnikovy plány nesetkaly s úspěchem. Architekt narážel na odpor Státní regulační komise, autora projektu Nových Dejvic Antonína Engela i konzervativních kruhů. Jednalo se např. o mosty přes Jelení příkop, spojení Opyše s Chotkovými sady lávkou, bazén pod Královským letohrádkem nebo nové trasování Chotkovy silnice.

Přesto se dnes můžeme v Praze „těšit z Plečnika“ i mimo Hrad. Při úpravách areálu obory Hvězda i přestavbě Letohrádku navázal na jeho plány Pavel Janák.

Při pohledu z Hradu na protilehlé vinohradské návrší upoutá pozornost kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, dokončený v r. 1932. Vypadá monumentálně, ale ne bombasticky, nenarušuje panorama a zapadá do okolní zástavby. Také antické přímé linky a pravé úhly působí v Plečnikově provedení nějak vřeleji.

Architekt známý neznámý

Plečnik se kromě tvůrčí geniality vyznačoval kvalitním charakterem. Všiml si jej i Karel Čapek v novinovém sloupku „Architekt skoro neznámý“ (Lidové noviny 23. leden 1932): „Ten architekt skoro neznámý je dnešní šedesátník. Slovinec Plečnik; ne že by nebyl světově znám a proslulý svým stavitelským dílem – vždyť jenom v Praze měl příležitost realizovat díla tak veliká, jako je nová úprava Hradu a projekt kostela na Král. Vinohradech; ale je skoro neznámý osobně, skoro neviditelný. Přijíždí do Prahy neohlášen, s nákresy pod paží, jde mezi mistry a stavitele Hradu, porokuje, prohlédne rostoucí dílo a zmizí opět, dříve než kdo zví, že byl vůbec v Praze. Pro něho architektura není placenou zakázkou; je jeho vyznáním víry. Vinohradský kostel je konfese věřícího katolíka. Úprava Hradu je projev lásky a vděčnosti k národu, který mu první nabídl úkol učit mladé architekty. Nepřijímá honoráře za toto uctivé a čestné dílo, na kterém pracuje s úžasnou trpělivostí a pietou, promýšleje, kresle a překresluje každý patník i kámen klenební. Je zvláštním štěstím i ctí pro pražský Hrad, že na věky zůstane označen čistým, ušlechtilým a vznešeným smýšlením Plečnikovým.“

Umělec a knihovny

Plečnik, kromě dalších prostor prezidentské hradní rezidence, navrhl pro TGM i knihovnu z mahagonu s pozlacenými konzolami. Alice považovala knihovnu za středobod bytu, „národní relikvii“ a Masarykův odkaz. Poté, co se její regály zaplnily 50 tisíci svazky, hodlal ji prezident přemístit do Staré jízdárny. Za minulého režimu se jí nevedlo nejlépe – prezident Husák nechal prostor bibliotéky předělat na svou pracovnu a přemístit regály o patro výš. Zde byl nižší strop, takže se jejich horní část musela uříznout. Částečně obnovená knihovna je dnes již opět v patře nad prezidentským balkonem, v původní místnosti se zachovanou fontánkou ze slezského mramoru. Ta, kromě praktického užití, měla plnit i symbolickou funkci – coby zdroj vědění a čistoty. Původní svazky bibliotéky jsou dnes uloženy v Masarykově ústavu.

Knihovna se stala rovněž ústředním tématem Plečnikova vybavení zámku v Lánech. Slovinským kolegům knihovníkům pak umělec počátkem 30. let vyprojektoval originální budovu Národní a univerzitní knihovny.

Jože Plečnik a naše Městská knihovna mají k sobě také blízko, a to doslova. Z oken ústřední budovy můžete při četbě hledět přímo na dům na nároží Žatecké a Platnéřské ulice. Mistr je spoluautorem jeho průčelí.

Připravil Václav Drašnar, Oddělení pragensií

Knihy o slavném architektu

SDÍLET NA FACEBOOKU