V únoru čekají návštěvníky Oddělení pragensií knihy o místech a památkách s krátkou i hodně dlouhou historií. Většina z nich „nezkameněla“, ale žije moderním životem.
Podíváte se do domu, kde se možná narodil císař, vystoupáte po nejslavnějších pražských schodech a zabloudíte do čtvrtí, které mají své kouzlo, i když do nich nemíří davy turistů. Dozvíte se také o „druhé“ a „třetí“ Praze a vydáte se mezi vzduchoplavce. Na své si přijdou i fandové starých kriminálních příběhů.
Nové knihy v Pragensiích
Když v r. 1966 učinili památkáři první sondy do celkem běžné fasády domu před Týnským chrámem, čekalo je milé překvapení – gotické zdivo – a následně 20 let práce. Bohatě ilustrovaný průvodce Dům U Kamenného zvonu představuje objekt, kde se možná narodil kralevic Václav (pozdější římský císař Karel IV.), i jeho výzdobu. Středověký palác dnes žije provozem Galerie hlavního města Prahy.
V brožuře Vyprávění o pražském Montmartru na Zámeckých schodech se dozvíte se o tom, že Nové zámecké schody jsou přes svůj název starší než ty „Staré“, ale zejména o zdejších obyvatelích. Schody a na jejich spodním konci Thunovská ulice svou atmosférou přitahují už od 19. stol. literáty a umělce k bydlení i tvorbě. Vznikla zde údajně část Erbenovy Kytice, u schodů bydleli T. Nováková, L. Quis, J. Zrzavý, umělečtí knihvazači manželé Jiroutovi a řada dalších. Místo a jeho obyvatelé se stali inspirací pro verše F. Hrubína a J. Seiferta.
Na ta místa v Praze, kde by se člověk mohl cítit jako v typické středočeské vesnici, kdyby se kousek od ní netyčilo sídliště, nás zavede kniha Praha neznámá (V). Staré Stodůlky, o kterých je řeč, se už před 100 lety snažily o připojení ku Praze, Velká Praha ale tenkrát ještě nechtěla být zas až tak moc velká. V knize se dozvíme i o tom, že lokalita Zelená liška se stala, překvapivě už za první republiky, místem výstavby prvního pražského sídliště, a to z důvodů zmírnění bytové a sociální nouze. Další procházky po netradičních místech nás povedou mj. do Lysolají nebo Haštalské čtvrti.
Prastaré jméno jedné pražské čtvrti jakoby předurčovalo, co se v ní bude za pár set let dít. Publikace Letňany letecké představuje historii místního aeroklubu, ale také místní letiště, letecký výzkumný ústav a letecké továrny Letov a Avia. V poslední ze jmenovaných se vyráběl mj. ikonický stíhací dvojplošník Avia B-534.
Při běžném denním chvatu vnímáme v zorném poli často jen přízemní patra budov. A tak, s výjimkou slavných architektonických památek, může v každodennosti unikat řada pokladů o trochu výš. Jde o osobité dekorativní prvky, které oživují domovní průčelí. Stojí za to se někdy zastavit, a s trochou nadsázky tak spatřit „druhou“ a „třetí“ Prahu. Jejich odhalování napomáhá první díl edice Skrytá krása detailu – reprezentativní monografie Pražské stavby Osvalda Polívky 1891 – 1922.
Dvě knihy pod názvem Pražské mordy (monarchie) a Pražské mordy (první republika) přibližují beletristickou formou staré kriminální případy. Najdete zde vraždy a loupeže, ze kterých běhá mráz po zádech a tuhne krev v žilách, lidokupectví i kuriózní případy vynalézavých podvodníků. Jeden z nich se shodou okolností jmenoval Karel Čapek a ještě větší shodou okolností se narodil ve stejném roce jako slavný spisovatel. Cesta k srdcím, a hlavně peněženkám vdavekchtivých žen se tak přímo nabízela.
Výběr a text: Václav Drašnar, Oddělení pragensií