Možná jste si i vy letos o prázdninách na internetu všimli jednoho ne úplně obvyklého pátrání. Nevyhlásila je policie, nýbrž pražský magistrát, a pohřešovanou byla malba na skle, respektive její barevná fotografie.
Zničená vitráž podle předlohy Mikoláše Alše
Malba to nebyla jen tak ledajaká – jednalo se o vitráž Orba a lov zhotovenou podle předlohy Mikoláše Alše, která zdobila Průmyslový palác, nejvýznamnější objekt pražského Výstaviště postavený pro Jubilejní zemskou výstavu v r. 1891. Dílo, na němž malíř vyobrazil ženu s obilným snopem jako symbol orby a muže s oštěpem jako alegorii lovu, si už bohužel prohlédnout nemůžeme – nacházelo se totiž na štítě toho křídla paláce, které úplně shořelo 16. října 2008.
Detail fotografie vitráže podle předlohy Mikoláše Alše
Až do nedávna se zdálo, že Průmyslovému paláci bude jedno křídlo chybět už napořád. Naštěstí ale po 13 letech od požáru přece jen začala letos v únoru rekonstrukce celé budovy. Její součástí bude i dostavba vyhořelé části včetně vytvoření repliky Alšovy vitráže. Jak ale co nejpřesnější repliku zhotovit, když se restaurátorům nepodařilo objevit dostatečně kvalitní barevnou fotografii? Umělecký sklář Zdeněk Kudláček, který vitráže paláce renovuje, má k dispozici reprodukce Alšovy perokresby a inspirovat se může i malbou Průmysl a věda, která byla zrcadlově umístěna v pravém, požárem nezasaženém křídle. Ale vystihnout původní barevnost zničeného díla se bez fotografie těžko podaří.
Praha žádá o pomoc a my podnikáme pátrání
A tak se Praha rozhodla požádat o pomoc veřejnost a v červenci 2022 vyhlásila zmíněné pátrání. Výzvy si všimli i pracovníci studovny Pragensií, oddělení, kde se nacházejí tisíce knih a dalších dokumentů o Praze. No a jací by to byli pragensisté, kdyby se o vyhledání fotografie alespoň nepokusili? Nejdřív zadali hledání do elektronického katalogu knihovny a prošli skeny digitalizovaných titulů z fondu knihovny. Bohužel bezúspěšně, odkazy v katalogu i naskenované stránky se týkaly pouze Alšovy originální perokresby. Při hledání v Národní digitální knihovně se ale podařilo objevit barevný snímek vitráže otištěný v knize Romana Prahla a Petra Šámala Umění jako dekorace a symbol. U fotografie bylo uvedeno, že jejími zhotoviteli jsou autoři publikace, a protože se jedná o veřejně působící historiky umění, nebylo obtížné na internetu zjistit kontakty a všechny získané informace poslat na adresu uvedenou ve výzvě.
Sken z knihy Umění jako dekorace a symbol
Fotografie zhotovená dva týdny před požárem
A byla to trefa do černého. Autor fotografie Petr Šámal dohledal ve svém archivu barevné snímky, které bude možné pro zhotovení repliky použít. Navíc se ukázalo, že vitráž úctyhodných rozměrů (980 kusů malovaných skel poskládaných na ploše 19 metrů čtverečních) měla při vší smůle i trochu štěstí – její fotografie totiž Petr Šámal pořídil zhruba dva týdny před požárem. Kdyby se o pár dní opozdil, už by nebylo co fotografovat.
Odměnou pro úspěšné pátrače a fotografa, který spoušť zmáčkl doslova za 5 minut dvanáct, byl samozřejmě dobrý pocit, ale nejen to. Společně se sešli na Výstavišti a v reflexních vestách a ochranných přilbách absolvovali soukromou prohlídku staveniště s výkladem architekta rekonstrukce Vladimíra Thieleho. Osobní setkání doprovázelo i malé překvapení – ukázalo se, že jak historik umění Petr Šámal, tak architekt Vladimír Thiele jsou pravidelnými návštěvníky studovny Pragensií! Nemluvě o tom, že manželka druhého z autorů zmíněné publikace, paní Zdena Prahlová, měla dlouhá léta v Městské knihovně v Praze na starosti doplňování fondu. Svět je prostě malý.
Připravila Kateřina Richterová, oddělení Pragensií