V únoru přivítají návštěvníky Oddělení pragensií knihy o místech posledního odpočinku i místech, díky kterým je Praha překvapivým unikátem.
V žádné metropoli světa totiž nenajdeme tolik veřejně přístupných extenzivních sadů, kterým se město systematicky věnuje. Purkmistry, starosty a primátory hlavního města až do r. 1990 představí obsáhlá a výpravná publikace. Projdeme se po Praze 10, obvodu s význačnou architekturou od secese a „Kotěry“ až po současnost, ale i místem působení slavných spisovatelů, herců a umělců.
Tip! Půjčte si všechny novinky z Pragensií v katalogu nebo si projděte náš výběr.
Nové knihy v pragensiích
Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky
Podrobný průvodce všemi pražskými hřbitovy. V úvodu pojednává mj. o vývoji a typech náhrobků i součástech výzdoby. Nejvýznamnější částí knihy je katalog popisující existující i zaniklé hřbitovy. Mezi ty posledně jmenované patří třeba hřbitov pražské dělostřelecké posádky nebo hřbitov v Husově ulici. Hesla obsahují popis a historii daného místa a seznam pohřbených osobností.
Pražské ovocné sady
Naši předkové by asi nedokázali pochopit, že ovoce může na stromech shnít bez užitku a staré sady zůstanou bez zájmu. Jenže časy se mění – komunitní spolek „Na ovoce“ se snaží obnovit vztah lidí ke krajině. Jedním z výsledků jeho práce je uvedený průvodce po pražských sadech. Uvádí mj. ovocné odrůdy v jednotlivých lokalitách, ale také recepty, jak se dá z plodů uvařit něco dobrého. Texty doprovázejí verše haiku, původem z šintoistického a buddhistického prostředí.
Josa Buson (1716 – 1784)
za květy přišel
u květů dřímá
čas odpočinku
Nacume Sóseki (1867 – 1916)
mlčky
ukazuje dítě
na vzdálenou slivoň
Teorém kamenné zahrady
Fotografická publikace inspirovaná unikátním prostředím zahrady a sochařského ateliéru Bohumila Kafky na Ořechovce. Přináší snímky a texty, které zachycují specifickou atmosféru tohoto výjimečného místa.
Slavné vily Prahy 10
Nejen bratři Čapkové, ale i Jaroslav Marvan, Josef Bohuslav Foerster, František Filipovský a krátce i Karel Gott měli svůj domov v Praze 10. A s nimi řada dalších význačných osobností. Genius loci tohoto pražského obvodu spoluvytvářely architektonicky zajímavé stavby, o nichž je tato kniha.
První v obci
Starobyle a exoticky znějící jména, jako Izaiáš od Rajských jablek, Ludvík Šlejfíř od Tří hmoždířů nebo Jakub Dobřenský z Nigropontu, už dnes nejsou povědomá. Ti starší z nás si ale mohou vybavit Zdeňka Zusku a Františka Štafu a ti nejstarší Karla Baxu. Uvedená reprezentativní publikace poskytuje seznamy představených pražských měst i medailony primátorů až do r. 1990. Autoři zařadili působení jednotlivých osobností do kontextu české historie i dějin správy Prahy.
Vzpomínky hlavního architekta Prahy
Memoáry Blahomíra Borovičky popisují fungování Útvaru hlavního architekta, ale poskytují i cenný vhled do atmosféry doby, hospodářských a politických poměrů a profesních i mezilidských vztahů. Seznámí nás mimo jiné s okolnostmi zbourání Těšnovského nádraží, asanace Žižkova nebo projektu Severojižní magistrály, ale i budování metra, zdravotnických zařízení a masivní bytové výstavby.
Pražský hrad
Vývoj architektury této významné památky hlavního města a symbolu českého státu nezaostal v žádném historickém období až téměř do současnosti. Na vzhledu Pražského hradu se podílela řada významných architektů od Matyáše z Arrasu až po např. Josipa Plečnika či současného umělce Bořka Šípka. Fotografie v knize provázejí čtenáře exteriéry a interiéry Pražského hradu a přilehlých staveb.
Historie bank a spořitelen v českých zemích a na Slovensku
Každý by asi trefil do České národní banky, leckdo má povědomí o Legiobance. Finanční instituce jako např. Česká banka, Anglo-československá banka, Poštovní úřad šekový, Banka pro průmysl a obchod nebo Česká eskomptní banka už ale patří historii. O nich, ale i současných peněžních ústavech pojednává tato publikace. I pro Pražany může být překvapivé, že původní předchůdce národní banky, Bankovní úřad ministerstva financí, sídlil v sousedství malostranského chrámu sv. Mikuláše, v prostorách dnešního Matfyzu. Bankovní hala na nádvoří a mohutné trezory v suterénu stojí dodnes.
Praha v proměnách času
Kniha o místech, která už nenajdeme, a lidech, které už nepotkáme. Pojednává mimo jiné o pražských plovárnách, zaniklých nádražích, starém štvanickém stadionu, ale také o pražských lampářích, o zapomenutém držiteli Oscara nebo historii pražských veřejných záchodků.
Husité na Žižkově
Prokopova, Roháčova, Štítného… už z názvů ulic návštěvník snadno pozná, ve které čtvrti se právě nachází. O její prvotní ráz se zasloužil vlastenec a stavitel Karel Hartig, který už v roce 1862 přišel s nápadem vztyčit na Vítkově jezdeckou sochu Jana Žižky. Publikace líčí vznik a vývoj Žižkova v širokém kulturně-historickém kontextu. Její součástí jsou dobové fotografie a mapy.
Dům U Zlatého prstenu
Knížka provede čtenáře historií domu, obklopeného spletí týnských uliček, kde je dnes jedna z expozic Muzea hlavního města Prahy. Sleduje vznik i přestavby objektu v průběhu staletí a v úvodu si všímá i kontextu okolní zástavby – Ungeltu, Týnského chrámu a Staroměstského náměstí. Text doprovází řada ilustrací a fotografií.
Výběr a text Václav Drašnar, www.mlp.cz/pragensia
Ilustrační obrázek v perexu: plastika podle návrhu Jana Kotěry na Olšanských hřbitovech, foto autor.