Přejít k hlavnímu obsahu
Domů
Městská knihovna v Praze
  • account_circle Přihlásit se
  • Registrovat se
  • Jazyk Language EN

Hlavní navigace

  • Domů
  • Katalog
  • Akce
    • Všechny akce
  • Novinky
  • O knihovně
    • Služby pro čtenáře a návštěvníky
    • Služby pro občany Ukrajiny
    • Služby pro knihovny
    • Služby pro školy
    • Služby online
    • Knihovní řád
    • Kontakty
    • Pobočky
    • Pro média
    • Partneři
    • Pronájem sálů
    • Praha město literatury
    • První veřejná knihovna v Praze
    • Povinné informace a dokumenty
  • Kariéra
    • Informace pro uchazeče
    • Volná místa
    • Staňte se praktikantem
    • Dobrovolníci
  • Nápověda
    • Jak se stát čtenářem
    • Online členství
    • Čtenářský průkaz
    • Můj účet
    • Nastavení přezdívky
    • Změna hesla
    • Prodloužení průkazu online
    • Prodloužení výpůjčky
    • Bezhotovostní placení
    • Knihovna bez obsluhy
    • Samoobslužné půjčování
    • Samoobslužné vracení
    • Rezervace
    • Jak si objednat knihu k nahlédnutí
    • Poškození nebo ztráta knihy
    • Jak zrušit čtenářský účet
    • Ceník služeb
    • Napište nám
    • Povolení cookies
    • Vstup do knihovny bez obsluhy
    • Informace o prohlížeči
  • Pobočky

Drobečková navigace

  1. Domů
  2. Novinky

Kamil Lhoták – obdivovatel dopravních prostředků

Vybíráme
24. 09. 2025
Letos si připomínáme 35 let od smrti Kamila Lhotáka (1912–1990), jednoho z nejlepších českých malířů a grafiků 20. století. Připravili jsme výstavu, film i povídání. Málokdo například ví, že tento umělec byl vlastně amatér, který svého mistrovství dosáhl bez výtvarného vzdělání.


 


Perex: ilustrace z knihy Kamil Lhoták a kniha.

Obrázek
Karel Kuklík, portrét Kamila Lhotáka, 60. léta


Karel Kuklík, portrét Kamila Lhotáka, 60. léta

Kamil Lhoták se narodil 25. července 1912 vzdělané pražské herečce Anně Kouglové. Jeho otcem byl pozdější profesor medicíny Kamil Josef Lhoták (1876–1926), jehož celé jméno znělo rytíř Kamil Lhoták ze Lhoty. Pro společensky nerovný vztah se rodiče nikdy nevzali, nicméně otec Kamilovu matku finančně podporoval a myslel na ni ve své závěti. Proto mohl jeho syn studovat práva, což bylo hlavně ale přáním matky. Školu absolvoval až na závěrečnou zkoušku, protože Němci vysoké školy na podzim roku 1939 zavřeli. Po válce se už na univerzitu nevrátil a skončil tak bez titulu. Kamil už od začátku studií věděl, že jeho životní cestou je malování, kterému se už od dětství intenzivně věnoval. Přestože neměl výtvarné vzdělání, pro svůj talent a píli se postupně stal významnou postavou české výtvarné scény.

V roce 1942 stál u zrodu Skupiny 42, jejíž členové ve svých dílech zachycovali každodenní život v městském prostředí. A bylo to nejen městské prostředí, ale hlavně dopravní prostředky, které tohoto umělce fascinovaly. Auta, motocykly, lodě, letadla a balóny jsou pro Lhotáka typické. Najdeme je často uprostřed zadumaných krajin či zapomenutých předměstských zákoutí. Kamil Lhoták bydlel celý svůj život v Praze, a to až do své smrti 22. října 1990. Zanechal po sobě úctyhodné dílo – vedle knižní tvorby přes dva tisíce namalovaných obrazů, stovky grafických prací a volných ilustrací. A protože měl velmi rád České Středohoří, kam pravidelně jezdil na motorce a na kole, přál si, aby byl jeho popel rozptýlen na kopci Číčov, což se i stalo.

Milovník a znalec moderních dopravních prostředků

Obrázek
Titulní list a frontispis knihy U snědeného krámu

Titulní list a frontispis knihy U snědeného krámu

Lhotákova umělecká tvorba je rozkročena velmi do široka. Vedle obrazů a grafik, ilustrací do knih a časopisů vytvářel i plakáty a poštovní známky a podílel se tvorbě dvaceti filmů. Lhotákův první animovaný film Atom na rozcestí získal první cenu na festivalu v Benátkách. Pro filmová studia Barrandov navrhoval kostýmy.

Kamil Lhoták byl nejen malířem a ilustrátorem, ale i spisovatelem. Třemi knižními tituly o vývoji moderních dopravních prostředků si získal nejen uznání široké veřejnosti, ale i respekt odborníků. První nese název Balon, křídla, vrtule, druhá kniha Kolo-motocykl-automobil a poslední Z dějin ponorky, torpéda a potápěcích přístrojů. My si připomeneme hlavně jeho ilustrační tvorbu, která byla pro tohoto umělce stěžejní. Autoři monografie Kamil Lhoták a kniha z roku 2014 pořídili její soupis a došli k úctyhodnému číslu 401. V soupisu najdeme knihy všech žánrů – od dětských (F. Hrubín), přes učebnice, dobrodružné knihy (J. Verne, M. Twain), kriminální příběhy (J. Marek), literaturu pro dívky (H. Šmahelová), scifi (L. Souček, J. Nesvadba), pověsti, poezii (I. Blatný) až po díla našich klasiků, jako byl např. Neruda, Poláček či Ignát Hermann.

Knížky pro děti

Obrázek
Obálka knihy Pohádky o mašinkách


Obálka knihy Pohádky o mašinkách

Zastavme se na chvilku u těch knih, které měly nejraději děti. Jsou to především Pohádky o mašinkách od Pavla Neumanna a Dýmka strýce Bonifáce od Františka Pilaře. Obě vznikly sice již na počátku 40. let minulého století, ale pro svou oblibu se dočkaly mnoha vydání.

V roce 1954 došlo u pátého vydání Pohádek o mašinkách ke kurióznímu cenzurnímu zásahu. Z knihy byla vypuštěna celá kapitola nazvaná Jak jela lokomotiva pro brambory, a to včetně šesti Lhotákových ilustrací. Kapitola je o tom, jak byla vybrána ta nejsilnější lokomotiva, aby z pole přivezla brambory, ale k brambořišti nevedly koleje. Ty se musely první sehnat a položit před lokomotivu. Když popojela, tak se koleje zase rozebraly a opět se přenesly před lokomotivu. A pak napadl sníh, přišly Vánoce a někdy na jaře se stejným způsobem vlak vydal zpátky. A když se konečně lokomotiva s nákladem brambor objevila na Smíchovském nádraží, vítali ji pan primátor a radní a na lokomotivu připevnili zlatou medaili. Analogie k budovatelskému úsilí v 50. letech 20. století byla zjevná. V dalším vydání v roce 1961 je ale vypuštěná kapitola opět v knize. Tato epizoda je zaznamená v rozsáhlé publikaci nazvané Kamil Lhoták a kniha z roku 2014.

Dýmka strýce Bonifáce je nejúspěšnější knihou Františka Pilaře. Líčí dobrodružství, která zažil na moři branický kluk Franta Pařízek se svým strýcem, starým námořníkem Bonifácem. V 50. a 60. letech 20. století patřila k těm nejčtenějším.

Obrázek
Obálka knihy Dýmka strýce Bonifáce


Obálka knihy Dýmka strýce Bonifáce

A ještě jednu knížku připomeneme – je to Dědeček automobil od Adolfa Branalda, díky níž vzniklo mezi oběma umělci celoživotní přátelství. Na vznik knihy vzpomíná Branald v knize Můj přítel Kamil:

„Některé pasáže jsem psal na obrázky, jako se píše text na hudbu, jindy to bylo naopak. Kniha byla hotová za půl roku, rodili jsme nadšeně a vesele, vyšla v pětapadesátém a měla úspěch.“ Sám Lhoták považoval ilustrace této knihy za nejlepší. Podle knihy natočil Alfred Radok v roce 1956 stejnojmenný hraný film, ve kterém dělal Lhoták odborného poradce a výtvarníka.

V Oddělení vzácných tisků máme i dvě cenné bibliofilie s Lhotákovými grafickými listy z 80. let 20. stol. Jsou to básně Ivana Skály Co si beru na cestu a Hrabalovy Hovory lidí.

Obrázek
Dvě serigrafie z Hrabalovy knihy Hovory lidí


Dvě serigrafie z Hrabalovy knihy Hovory lidí

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků

Mohlo by vás zajímat

Kamil Lhoták ve fondu Oddělení vzácných tisků:

  • Branald, Adolf: Dědeček automobil
  • Branald, Adolf: Můj přítel Kamil
  • Hermann, Ignát: U snědeného krámu
  • Kolář, Jiří: Enšpígl
  • Lhoták, Kamil: Můj otec Kamil Lhoták
  • Neumann, Pavel: Pohádky o mašinkách
  • Pilař, František: Dýmka strýce Bonifáce
  • Skála, Ivan: Co si beru na cestu
  • Šteffek, Libor: Kamil Lhoták : grafika a práce na papíru
  • Šteffek, Libor: Kamil Lhoták : tisíc obrazů
  • Kamil Lhoták a kniha

Chcete si knihy a časopisy prohlédnout? Můžete se také objednat do oddělení vzácných tisků. Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

Atributy k fotografiím

  • Portrét Kamila Lhotáka: Karel Kuklík, portrét Kamila Lhotáka, 60. léta. Karel Kuklík, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/…es/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons.
Sdílet
Facebook WhatsApp

Nejčastěji vás zajímá

  • Jak se stát čtenářem
  • Jak prodlužovat výpůjčky
  • Jak funguje rezervace
  • Knihovna bez bariér
  • Ochrana osobních údajů
  • Povinně dostupné informace
Všechny otázky a odpovědi

Kontakty

  • Napište nám
    kontaktní formulář
  • Zavolejte nám
    +420 222 113 555
  • Spojte se s námi
    facebook.com/knihovna/

© Městská knihovna v Praze, Mariánské náměstí 1/98, Praha 1

Zřizovatelem knihovny je hlavní město Praha
Design by