Městská knihovna v Praze

Knihovna na vlnách: multižánrový festival probíhá do 16. 7. 2026

Vybíráme
02. 07. 2026
Multižánrový festival, který na malém prostoru přináší velká témata, se odehraje na lodi (A)VOID Floating Gallery na pražské náplavce od 23. června do 16. července.

Závislost je jen jedna

13. ročník festivalu Knihovna na vlnách letos otevírá téma, které se týká každého z nás - závislosti. 

Co dnes považujeme za závislost? Proč nás fascinují reality show? Může být tvorba formou úniku nebo sebedestrukce? A co se stane, když začneme důvěřovat umělé inteligenci víc než sami sobě? Od 23. června do 16. července budeme společně s odborníky, umělci a spisovateli hledat odpovědi na otázky, které se dotýkají současného života víc, než si možná připouštíme.

Festivalové večery začínají vždy v 19 hodin na lodi A(Void) Floating Gallery. Přijďte, těšíme se na vás.

Vstup na všechny akce je zdarma. Pro všechny: čtenáře i nečtenáře knihovny. 

Jak se k nám dostanete? 

Loď (A)VOID Floating Gallery se nachází na náplavce u zastávky Výtoň, kde zastavují tramvaje 2, 3, 7, 17, 21. 

Program

Závislost je jen jedna

Závislost je jen jedna

Kde: (A)VOID Floating Gallery

Kdy: 23. 6. 2026 | 19:00

Na životě jsme závislí všichni. Na vztazích, jistotách, blízkosti, uznání i způsobech, jak přežít vlastní bolest. Někdy ale začneme utíkat — k alkoholu, látkám, výkonu, věcem, lidem nebo sami od sebe. Točíme se v kruhu, stále rychleji. Nedokážeme se zastavit, odpoutat, nadechnout. A někdy nás zastaví až ztráta, rozpad vztahů, vyčerpání nebo ono pověstné dno, které má každý někde jinde. Co dnes vlastně považujeme za závislost? A koho nebo co se snažíme léčit? Hostem večera bude Aleš Kuda, moderují ho: Dagmar Plamperová a Josef Straka.

Mgr. Aleš Kuda je adiktolog, psycholog a terapeut, který dlouhodobě působí v oblasti léčby závislostí. Je zakladatelem Institutu Origanum a odborným asistentem Centra adiktologie 1. lékařské fakulty UK. Ve své praxi se věnuje terapii, výuce, supervizím i publikační činnosti a zastává přístup, že „léčba není za trest“.

Inspirace ke čtení:

Závislost na reality show

Závislost na reality show

Kde: (A)VOID Floating Gallery

Kdy: 30. 6. 2026 | 19:00

Věříme, že láska je slepá, že potkáme svou lásku na ostrově v záři reflektorů a vychlazených drinků, přežijeme v sociální džungli, výměnu manželek, ultimáta, která si ve vztazích dáváme? Co o nás reality show vypovídají, o čem by rády vyprávěly? O touze dívat se, být viděn, o fenoménu sledování promluví novinářka a moderátorka Hana Řičicová s Irenou Reifovou, publicistkou, pedagožkou, socioložkou, zabývající se mimo jiné televizní serialitou a třídní analýzou pořadů Reality televize.

Hana Řičicová je kulturní novinářka a moderátorka na volné noze, spolupřipravuje podcast Sirény. Dříve pracovala v Českém rozhlase Radiu Wave a vedla Podcast týdeníku Respekt. Ráda poslouchá hudbu a podcasty, ze všeho nejradši si ale čte současnou českou prózu nebo leží u seriálů. Jako doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK se věnuje vykořisťování a prekarizaci českého novinářstva. Je spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích a působí v iniciativě Nadšením nájem nezaplatíš, která se zasazuje o zviditelnění pracovních podmínek kulturních publicistů a publicistek a jejich sdružování.
Irena Reifová působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se věnuje mediálním a kulturálním studiím. Dlouhodobě se zabývá televizí, populární kulturou, pamětí a postsocialistickými proměnami médií. K hlavním tématům její odborné práce patří televizní serialita a třídní analýza pořadů Reality televize. Ve svém výzkumu se často pohybuje na pomezí mediální a sociologické analýzy, kulturální teorie a každodenních zkušeností publika. Zajímá ji, jak média vytvářejí společenské hierarchie, emoce, vkus i představy o „normálnosti". Vedle výzkumu se věnuje výuce, vedení studentů a akademické spolupráci doma i v zahraničí.

Inspirace ke čtení:

Duo 42gramů v Sektoru9

Duo 42gramů

Kde: Sektor 9 na Smíchovské náplavce

Kdy: 30. 6. od 21 hod. 

42gramů je multižánrové a multiinstrumentální seskupení. Jedna profesionální muzikantka (CD Nešišlej! a Za okny rychlíku) a jedna znalkyně koňských duší, které spojuje víc než společné hraní. Melodické, rytmické a velmi originální písně, které balí tu do jazzu, tu do blues a sem tam i s nádechem popu, písničkářství a improvizace. Nicméně škatulkovat je nemá smysl, vejdou se jen do jedné kolonky, a to je vášnivé muzikantství. 

Amálka Třebická a Magdaléna Perić.

instagram.com/42gramu_official/

Psaní jako ultimátní záležitost

Psaní jako ultimátní záležitost

Kde: (A)VOID Floating Gallery

Kdy: 7. 7. 2026 | 19:00

Psaní pod tlakem, vlivem i na hraně sil. Literatura jako posedlost, únik i sebedestrukce. Co se stane, když se tvorba promění v absolutní nárok na život člověka? „Žádná lidská bytost není uzpůsobena dlouhodobě unést absolutno v ohraničeném stavu. Za to položit vlastní život, za plného vědomí, je oběť nejvyšší: smrt, muka, šílenství…“ Třetí festivalový večer bude patřit básníkům, kteří psaní chápali jako krajní zkušenost — jako iniciační cestu, posedlost i zápas s vlastním vědomím. Společně se přiblížíme autorům stojícím „u bran absolutna“, jejichž tvorba vznikala na hraně vyčerpání, extáze i šílenství.

Průvodcem večera bude básník a editor Robert Janda, jehož vlastní tvorba i editorská práce dlouhodobě směřují k tématu experimentální a spirituálně vyhrocené poezie. Ve své antologii Ultimátní básník u bran absolutna shromáždil texty autorů, jako jsou Arthur Rimbaud, William Blake, Paul Celan, Antonin Artaud nebo Vladimír Holan.

Robert Janda (*1966, Plzeň) je básník a příležitostný editor. Jeho tvorba vychází z poetiky experimentální poezie, zároveň však směřuje k hlubšímu zkoumání významů, jazyka a mezních stavů lidské zkušenosti. Je autorem knih Omamné odéry, Za vyplazený jazyk, Bohorovné horory či Filo pendere. Publikoval v časopisech Tvar, Host, Souvislosti, Psí víno a dalších.

Inspirace ke čtení:

 

Umění, co mi dáš?

Umění, co mi dáš?

Kde: (A)VOID Floating Gallery

Kdy: 9. 7. 2026 | 19:00

Co se stane, když se objeví přetlak a vy ho potřebujete uvolnit? Napijete se, jdete si zaběhat, zavoláte blízkému – nebo začnete tvořit? Může se z potřeby psát, tvořit vyvinout závislost? Zveme do světa dvou umělců s odlišným přístupem i zaměřením. Setkání s výtvarnicí, perkusistkou a zpěvačkou Alžbětou Josefy a grafickým designerem Martinem Poláčkem povede specialistka na vizuální identitu, redakční design a přirozenou estetiku Martina Stará.

Alžběta Josefy je česká vizuální umělkyně a hudebnice žijící a tvořící v Praze. 

Absolvovala Výtvarnou školu Václava Hollara (1999–2003), Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) (2007–2013): Studovala v ateliéru klasických malířských technik (prof. Zdeněk Beran) a v ateliéru malířství III (prof. Michael Rittstein). V roce 2010 byla na stáži na École supérieure d´art d´Aix-en-Provence ve Francii. Pravidelně vystavuje na české i mezinárodní scéně. Její práce jste mohli vidět v předních českých institucích, jako je např. Trafo Gallery, Galerie Kontrast či Národní galerie Praha. Absolvovala zahraniční rezidence, např. v Izraeli, a její práce byly prezentovány také ve Švýcarsku či Rumunsku

instagram.com/alzbetajosefy/

Martin Poláček je grafický designer a ilustrátor žijící v Praze. 

Vytváří kompletní vizuální styly, korporátní identity, loga, plakáty, obaly a webové stránky. Spolupracuje s velkými značkami i nezávislými kulturními projekty. Mezi jeho známé práce patří vizuální podoba pro Festival Pražské jaro, filmovou distribuční společnost Aerofilms nebo vydavatelství audioknih OneHotBook. Je známý proměnlivostí přístupu a využíváním širokého spektra výtvarných prostředků – od minimalistického designu po divoké ilustrace. Je autorem hravě didaktické dětské knihy Atlas domácích bytostí, kterou vydalo Nakladatelství Meander. 

https://www.martinpolacek.com/

Martina Stará, grafička a designérka, která se specializuje na vizuální identity, redakční design a umělecký směr. Ve své práci hledá rovnováhu mezi moderním funkčním řádem a přirozenou estetikou. Věří v design, který poskytuje jasnou strukturu, aniž by zastínil podstatu obsahu.

Inspirace ke čtení:

Půjčte si obrazy:

 

Udělám, co mi řekneš, AI?

Udělám, co mi řekneš, AI?

Kde: (A)VOID Floating Gallery

Kdy: 14. 7. 2026 | 19:00

Hledáme informace, klademe otázky  – a odpovědi přicházejí okamžitě. Co se ale stane, když jim začneme bezvýhradně věřit? Když za nás algoritmy postupně přebírají rozhodování, orientaci ve světě i způsob, jakým přemýšlíme? Je umělá inteligence pomocníkem, rádcem a partnerem pro každodennost, nebo se stává prostorem nové závislosti?  O AI jako o existenční hrozbě promluví filosof Ondřej Krása.

Ondřej Krása vystudoval filosofii na Univerzitě Karlově a působí jako vedoucí Katedry filosofie a religionistiky Univerzity Pardubice. Zaměřuje se na existenční hrozby spojené s umělou inteligencí a věnuje se rovněž antické filosofii.

Inspirace ke čtení:

Nemůžu se zastavit

Nemůžu se zastavit

Kde: (A)VOID Floating Gallery

Kdy: 16. 7. 2026 | 19:00

Když už nejde přestat. Když je potřeba jít dál — krok za krokem, ulicemi města, po periferii, krajinou i vlastním životem. Festivalový večer propojí téma pohybu, neklidu a posedlosti chůzí s literaturou a básnickým vnímáním světa. Hosty budou Víta Janota, Josef Straka a Jakub Řehák — autoři, pro jejichž tvorbu je chůze nezbytná.

Vít Janota je český básník, prozaik, překladatel a programátor. Vystudoval fyziku na MFF UK, kde krátce působil jako odborný asistent. Patří k výrazným osobnostem současné poezie; v letech 2021–2022 byl Básníkem města Prahy. Vydal řadu sbírek (např. Praha zničená deštěm, Vzestup a pád říše stínu), přičemž za knihu Víkend v jakémsi Švýcarsku získal nominaci na Magnesii Literu. Jeho tvorba, prolnutá městskou a existenciální tematikou, vyniká mimořádnou citlivostí k detailům všedního dne.

Josef Straka je básník a prozaik, autor knih Hotel Bristol, Kostel v mlze, Malé exily či Cizí země. Jeho texty byly přeloženy do řady jazyků a vystupoval na mezinárodních literárních festivalech v Evropě i mimo ni. Ve své tvorbě dlouhodobě propojuje motivy chůze, neklidu, města a existenciální zkušenosti.

Jakub Řehák je básník a esejista, autor sbírek Světla mezi prkny, Past na Brigitu, Dny plné usínání či Konkrétní poštolka. Ve své poezii vytváří intenzivní městské i snové krajiny, v nichž se prolíná neklid, pohyb, samota a citlivé pozorování světa. Jeho texty často zachycují chůzi jako způsob vnímání prostoru i vnitřního stavu člověka.

Inspirace ke čtení:

Knihovna na vlnách 2026
Sdílet