Přejít k hlavnímu obsahu
Domů
Městská knihovna v Praze
  • account_circle Přihlásit se
  • Registrovat se
  • Jazyk Language EN

Hlavní navigace

  • Domů
  • Katalog
  • Akce
    • Všechny akce
  • Novinky
  • O knihovně
    • Služby pro čtenáře a návštěvníky
    • Služby pro občany Ukrajiny
    • Služby pro knihovny
    • Služby pro školy
    • Služby online
    • Knihovní řád
    • Kontakty
    • Pobočky
    • Pro média
    • Partneři
    • Pronájem sálů
    • Praha město literatury
    • První veřejná knihovna v Praze
    • Povinné informace a dokumenty
  • Kariéra
    • Informace pro uchazeče
    • Volná místa
    • Staňte se praktikantem
    • Dobrovolníci
  • Nápověda
    • Jak se stát čtenářem
    • Online členství
    • Čtenářský průkaz
    • Můj účet
    • Nastavení přezdívky
    • Změna hesla
    • Prodloužení průkazu online
    • Prodloužení výpůjčky
    • Bezhotovostní placení
    • Knihovna bez obsluhy
    • Samoobslužné půjčování
    • Samoobslužné vracení
    • Rezervace
    • Jak si objednat knihu k nahlédnutí
    • Poškození nebo ztráta knihy
    • Jak zrušit čtenářský účet
    • Ceník služeb
    • Napište nám
    • Povolení cookies
    • Vstup do knihovny bez obsluhy
    • Informace o prohlížeči
  • Pobočky

Drobečková navigace

  1. Domů
  2. Novinky

Rok slovenské hudby 2026: oslava slovenské hudební kultury

Vybíráme
25. 03. 2026
Zuzana Vigodová z Hudebního oddělení Ústřední knihovny připomíná výročí mnoha slovenských hudebních osobností, jejichž díla v podobě notového materiálu a nahrávek si můžete půjčit v knihovně.

Na rok 2026 připadá několik kulatých výročí slovenských hudebních osobností i těles, které významně ovlivnily hudební kulturu na Slovensku a přispěly k jejímu šíření doma i v zahraničí. Mnohým skladatelům byl během jejich života udělen titul národní umělec. 

Vznik národní opery

Obrázek
Ján Levoslav Bella, Wikimedia Commons

Ján Levoslav Bella, Wikimedia Commons

Mezi jubilejními osobnostmi si připomínáme 90. výročí úmrtí Jána Levoslava Belly (1843–1936), jehož díla lze považovat za základ formování slovenské národní hudby. Bella zkomponoval první slovenskou operu Kováč Wieland, která měla premiéru 28. dubna 1926. Opera se nestala národní, protože obsahovala málo hudebních prvků, které by byly přímo vázány na Slovensko. Libreto z původního náčrtu Richarda Wagnera a příběh byly inspirovány severskou mytologií. V období premiéry na území dnešního Slovenska se však usilovalo o propagaci autentických národních děl, a proto Kováč Wieland neuspěl.

Obrázek
Eugen Suchoň, Wikimedia Commons

Eugen Suchoň, Wikimedia Commons

Skutečnou národní operu vytvořil Eugen Suchoň (1908–1993). Jeho opera Krútňava měla premiéru 10. prosince 1949 a stala se národní díky slovenskému libretu, využití hudebních prvků z lidových písní a příběhu odehrávajícímu se v měšťanském prostředí. Suchoň napsal také další díla spojená s národní tematikou, například kantátu Žalm zeme podkarpatskej (1938) nebo baladickou suitu Metamorfózy (1953), mnoho lidových písní a operu Svätopluk (1960), jejíž předehra se dodnes pravidelně hraje při různých prezidentských a parlamentních událostech na Slovensku.

Podobně jako Suchoň, i Ján Cikker (1911–1989) přispěl k dílům národního charakteru. Mezi jeho známé opery patří Juro Jánošík (1954) a Vzkriesenie (1962). 

Mikuláš Schneider-Trnavský a písňová tradice

Obrázek
Mikuláš Schneider-Trnavský, Wikimedia Commons

Mikuláš Schneider-Trnavský, Wikimedia Commons

Významným přispěvatelem k formování slovenské národní hudby byl Mikuláš Schneider-Trnavský (1881–1958). Známá jsou jeho vydání lidových a umělých písní, které se dodnes zpívají na uměleckých školách a konzervatořích. Mezi jeho sbírky patří Slzy a úsmevy, Drobné kvety, Zo srdca a Piesne o matke. 

Alexander Moyzes a symfonická tvorba

Obrázek
Alexander Moyzes, Wikimedia Commons

Alexander Moyzes, Wikimedia Commons

V roce 2026 si připomínáme 120. výročí narození Alexandra Moyzese (1906–1984), autora známé symfonické básně Dolu Váhom (1945). Tato skladba byla původně zkomponována k otevření vodní elektrárny na řece Váh a celá symfonická báseň je inspirována tokem řeky od pramene v Tatrách až po její ústí do Dunaje.

Mezi další jubilující skladatelé, které si Rok slovenské hudby připomíná, patří:

  • Zdenko Mikula (1916–2012)

  • Ján Zimmer (1926–1993)

  • Dušan Martinček (1936–2006)

  • Ivan Parík (1936–2005)

  • Ladislav Kupkovič (1936–2016)

  • Vladimír Bokes (1946–2024)

  • *Vladimír Godár (1956)

  • *Iris Szeghy (1956)

Tito skladatelé významně přispěli k rozvoji slovenské hudby – od operní a symfonické tvorby až po lidové písně, experimentální a současnou hudbu.

Jubilující hudební tělesa a Slovenský rozhlas

Mezi jubilující hudební tělesa na Slovensku patří:

  • Orchestr lidových nástrojů – 50 let

  • Slovenský filharmonický sbor – 80 let

  • Pěvecký sbor slovenských učitelů – 105 let

Tento rok si Slovenský rozhlas připomíná 100 let od zahájení pravidelného vysílání hudby, čímž se připomíná význam hudby v každodenním životě Slováků.

V hudebním oddělení se nacházejí díla slovenské hudby a je zde vystavena vitrínka u příležitosti Roku slovenské hudby 2026, který nabízí příležitost připomenout si bohatou historii slovenské hudby a její tvůrce, jejichž díla dodnes inspirují hudebníky i posluchače na Slovensku i v zahraničí.

Připravila Zuzana Vigodová, Hudební oddělení Ústřední knihovny.

Mohlo by vás zajímat

Článek vznikl s použitím informací na webu Hudobného centra, které je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury Slovenské republiky, jejímž posláním je podporovat slovenskou hudební kulturu.

 www.hc.sk

Obrázek
Hudobné centrum logo

Atributy k fotografiím

  • Ján Levoslav Bella, Wikimedia Commons
  • Eugen Suchoň, Wikimedia Commons
  • Mikuláš Schneider-Trnavský, Wikimedia Commons
  • Alexander Moyzes, Wikimedia Commons
  • Ilustrační  obrázek v perexu: Pixabay.com
Sdílet
Facebook WhatsApp

Nejčastěji vás zajímá

  • Jak se stát čtenářem
  • Jak prodlužovat výpůjčky
  • Jak funguje rezervace
  • Knihovna bez bariér
  • Ochrana osobních údajů
  • Povinně dostupné informace
Všechny otázky a odpovědi

Kontakty

  • Napište nám
    kontaktní formulář
  • Zavolejte nám
    +420 222 113 555
  • Spojte se s námi
    facebook.com/knihovna/

© Městská knihovna v Praze, Mariánské náměstí 1/98, Praha 1

Zřizovatelem knihovny je hlavní město Praha
Design by