11. 09. 2026
Zářijové dny patří výjimečné osobnosti české hudby. V letošním roce si totiž připomínáme dvojí jubileum hudebníka, který hudbu nejen interpretoval, ale také ji spoluvytvářel a cílevědomě zaznamenával pro budoucí generace.
Tímto mužem je Václav Smetáček (30. září 1906 – 18. února 1986), vynikající hobojista, muzikolog, pedagog a především světoznámý dirigent. Městská knihovna v Praze na toto významné zářijové výročí nezapomíná a v centrální hale Ústřední knihovny mu věnuje ohlédnutí přibližující jeho neobyčejný talent a životní cestu.
Od hobojisty k legendárnímu dirigentovi
Obrázek
Václav Smetáček v roce 1940
Václav Smetáček byl mužem neobyčejně širokého rozhledu. Již během dvacátých let na Pražské konzervatoři studoval hru na hoboj, skladbu a dirigování, přičemž toto vzdělání si dále prohloubil studiem hudební vědy a filozofie na Univerzitě Karlově. Ve třicátých letech založil Pražské dechové kvinteto, v jehož čele stál až do roku 1956.
Jeho stěžejním uměleckým domovem se však stal Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Pod jeho vizionářským vedením, které trvalo tři desetiletí, se původně menší těleso proměnilo v plnohodnotný a mezinárodně uznávaný symfonický orchestr. V roli šéfdirigenta zde působil až do roku 1972 a jako hostující dirigent orchestru zůstal věrný až do své smrti v roce 1986. Svou úctyhodnou kariéru symbolicky završil v roce 1985, kdy oddirigoval svůj dvoutisící koncert.
Světoobčan, který miloval gramofonové desky
Obrázek
Z rozhlasového nahrávání ve Stuttgartu v roce 1967
Václav Smetáček šířil slávu české hudby doslova po celém světě. Jako dirigent procestoval prakticky celou Evropu, hostoval ve Spojených státech, Austrálii, na Novém Zélandu, v Japonsku, Jižní Americe i v Egyptě. Raritou byly například jeho tři návštěvy Islandu na konci 50. let, odkud si – podobně jako z jiných koutů planety – přivezl cenné gramofonové desky.
Byl to právě on, kdo velmi brzy rozpoznal kulturní potenciál gramofonových desek, které umožnily přenést živé umění z koncertních sálů přímo do domácností. Sám již od 30. let nahrával na tehdejší šelakové desky pro přední značky jako Ultraphon nebo His Master’s Voice.
Poklad v knihovně
Obrázek
Součástí daru je i talichovská nahrávka Smetanovy Mé vlasti na šelakových deskách
Ptáte se, co přesně spojuje tohoto světoznámého dirigenta s Městskou knihovnou v Praze? Odpověď se ukrývá v hudebním oddělení naší knihovny. Václav Smetáček byl neobyčejně pečlivý archivář, vedl si podrobné deníky a shromáždil stovky hudebních nahrávek. V roce 2013 se jeho rodina rozhodla oslovit právě Městskou knihovnu v Praze a tuto unikátní zvukovou sbírku nám darovala. Knihovna tak získala do svého fondu 450 šelakových a 800 vinylových desek.
O tento vzácný dar nejen pečujeme, ale snažíme se ho také zpřístupnit současným posluchačům. Ve spolupráci se Zvukovou laboratoří Národního Muzea - Českého muzea hudby probíhá náročná digitalizace a restaurování těchto nahrávek. Očištěné a zdigitalizované záznamy se stávají součástí Digitální knihovny MKP a vzhledem k autorskému zákonu si je návštěvníci mohou exkluzivně poslechnout přímo v prostorách našich poboček.
Připravila Markéta Dvořáková, Hudební oddělení Ústřední knihovny.
Mohlo by vás zajímat
Obrázek
Fotografie Václava Smetáčka z knihy Petara Zapletala FOK: Padesát let Symfonického orchestru hlavního města Prahy
Městská knihovna v Praze se stala místem uložení unikátní sbírky 450 šelakových a 800 vinylových desek z pozůstalosti významného českého dirigenta, hobojisty, sbormistra, pedagoga, muzikologa a skladatele Václava Smetáčka (1906-1986). Záměrem knihovny je tento zvukový archiv v souladu s přáním umělcovy rodiny v maximální možné míře obsahově zpřístupnit způsobem, který k často nedostupným nahrávkám poskytne přístup, zachová vnitřní provázanost jednotlivých částí sbírky, a který neohrozí fyzicky křehké historické dokumenty.