Po stopách čs. legionářů a hrobů rakousko-uherských válečných zajatců v Tádžikistánu
Cílem vzpomínkové cesty, zorganizované v červenci 2024 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, velvyslanectvím ČR v Taškentu, Spolkem pro zachování odkazu českého odboje a Československou obcí legionářskou, byla rekognoskace a identifikace vojenských hrobů a hřbitovů rakousko-uherských válečných zajatců českého a slovenského původu, kteří byli umístěni v zajateckých táborech na území dnešního Tádžikistánu. Zajatci českého a slovenského původu odcházeli do legionářského vojska, avšak mnozí v Tádžikistánu zemřeli na tyfus a další nemoci (na území střední Asie zahynulo během 1. světové války a krátce po jejím skončení asi 12 tisíc Čechů a Slováků).
Speciální letadlo Armády ČR přistálo 13. července 2024 na letišti v Chudžandu na severu Tádžikistánu. Účastníci se přesunuli autobusem do města Merchobod-Proletarsk, kde uctili památku válečných zajatců u udržovaného českého hrobu. Pokračovali do města Konibodom s pravoslavným hřbitovem, na kterém mohou být Češi taky pochováni (v Tádžikistánu zemřelo za 1. světové války více než 200 osob čs. původu). Následoval přejezd autobusem kolem přehrady Tádžické moře a horskými soutěskami na jih do hlavního města Dušanbe, odkud se výprava vrátila letecky zpět do ČR.
Tádžikistán je velmi hornatý – hory tvoří 93 % jeho plochy a téměř polovina země leží výše než 3 000 metrů nad mořem. Tádžické přírodní scenérie jsou neuvěřitelně krásné. Pokud Vás zajímá vysokohorská příroda a historie Čs. legií na území bývalého Sovětského svazu, neváhejte a přijďte. Jeden z účastníků výpravy, pravnuk legionáře Zdeněk Lyčka, Vám bude o vzpomínkové cestě zasvěceně vyprávět.
O přednášejícím
PhDr. Ing. Zdeněk Lyčka (1958) vystudoval systémové inženýrství na VŠB v Ostravě a moderní filologii se specializací dánština-angličtina na Karlově univerzitě v Praze. Před sametovou revolucí pracoval jako programátor, v r. 1990 nastoupil na MZV. V letech 1991–1996 působil na československém (českém) velvyslanectví v Kodani, v letech 1998–2002 byl ředitelem Českého centra ve Stockholmu a v letech 2008–2013 velvyslancem ČR v Dánsku. Do r. 2016 byl generálním ředitelem Českých center. Překládá severskou a angloamerickou literaturu, publikuje články a píše knihy. V zimě jezdí na běžkách (přešel mj. grónský ledovec), v létě splouvá na mořském kajaku velké evropské řeky (dosud pokořil Labe, Dunaj, Odru, Rhônu, Rýn, Vislu a Seinu). V březnu 2020 přešel jako čs. legionáři 100 let před ním zamrzlý Bajkal, v letech 2021–2023 se vypravil po stopách čs. legionářů a zajateckých táborů do Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Jeho poslední pátrací akcí byla letošní výprava do Tádžikistánu.