Autorské čtení s diskusí

Haiku kojící matky vznikala po narození autorčina druhého syna Cyrila od září 2005 do září 2006. Staršímu synovi Bartolomějovi bylo na začátku tohoto literárního experimentu 20 měsíců. Básně autorka zaznamenávala na malé čtvercové papírky a následně je nalepila na několikametrové pásy papíru – vznikl tak objekt připomínající tradiční japonskou knihu básní. Na podzim 2023 básně vyšly po 17 letech od jejich vzniku pod názvem Bezčasí – Haiku kojící matky v nakladatelství Pavel Mervart. Grafická podoba sbírky se inspiruje čtvercovým formátem ručních záznamů a přenáší do tištěné podoby i prvky rukopisu.

Sbírka byla nominována na long list ceny Magnesia Litera v kategorii debut roku a Dokumentární kniha roku MFDF Ji.hlava.

Působivou aktualizací tradiční japonské formy se autorce daří takřka fyzicky zprostředkovat zkušenost lidského bytí na mateřské a rodičovské dovolené, kterou deníkově zaznamenává v prvním roce života svého druhého syna. Bezčasí z titulu sbírky odráží dlouhé dny a noci nekončící péče o dvě malé děti a domácnost, bez nároku na odpočinek. Z únavné a bolestné rutiny zcela přirozeně vyvěrají lapidární otázky po smyslu, stejně jako autorčin humor a láska k oběma dětem. A s tím, jak děti rostou, je také stále častější zasněný pohled do krajiny, úlevné spočinutí.

Pozor! Místa na přednášku jsou k dispozici do naplnění kapacity klubovny.

MgA. Olga Škochová Bláhová
Básnířka, expertka na kulturní plánování. Studovala Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, obory Scénografie u prof. J. Maliny a Divadelní antropologie. Navštěvovala psychosomatické semináře a seminář autorského čtení a psaní u prof. I. Vyskočila na Katedře autorské tvorby a pedagogiky.

Ve volné tvorbě pracuje s deníkovými záznamy. Zajímá jí akt psaní a kreslení jako prostředek orientace ve vnitřní i vnější realitě, v projektech experimentovala s jejich možnostmi v kontextu dramatického tvaru. V letech 2004–2006 se věnovala studiu sino-japonské tušové kaligrafie. S japonskou inspirací jsou spojeny projekty „Haiku kojící matky“, „Vrstvení“ propojující tušovou kaligrafii a živý chorální zpěv, „Lyžařská haiku“ s tématikou novodobého „útěku do hor“.

V květnu 2000 se provdala za hudebníka Štěpána Škocha, v lednu 2004 se jí narodil syn Bartoloměj a v září 2005 syn Cyril.